Kdo, byl Leonardo Da Vinci?

--LEONARDO DA VINČI A JEHO GENIÁLNÍ PŮVOD -- FRESKA POSLEDNÍ VEČEŘE --NOVÉ POJETÍ PRÁCE LEONARDA-- BYL LEONARDO JEDEN Z PROROKŮ?--

Kdo, vlastně byl Leonardo Da Vinci? Podivín, všestranný génius, malíř, vynálezce? Narodil se v malém Italském městečku Vinci v roce 1452 - a zemřel v roce 1519 - ve Francii. I když, si  jméno spojujeme hlavně s jeho obrazy a vnímáme umělce, jako nadčasového malíře patnáctého století, počet obrazů, by měl být pouze dvanáct. Zapadá tento počet, do jeho šifry? Mají vytvořené obrazy něco společného? Mohou dohromady tvořit jeden obraz, jednu odpověď, jeden celek? Kdo ví? Téma obrazů, bylo většinou  biblické a několik portrétů. Obrazy, již v jeho době měly úspěch, ale ne tolik jako jeho vynálezy, nebo dokonalá anatomie lidského těla. Kde se vzala, jeho genialita, jaké měl předky a předpoklady k tak vysoké inteligenci s kterou dokázal dokonale pracovat? Leonardo Da Vinci je půl tisíciletí, samostatné téma ke studiu.

Narodil se do nemanželského svazku, kdy otec byl úředníkem a matka služkou. A pro to, nenosil ani příjmení po otci, ale automaticky po místě, kde se narodil, tedy městečku Vinci. Z tohoto faktu se dá těžko vyčíst, kde se vzala Leonardova nadčasovost a nadprůměrnost. Pokusme se tedy, blíže zamyslet nad otcem a matkou a odkrýt možné kořeny a původ. Sice přesně nevíme, odkud otec pocházel, ale v době narození Leonarda, působil a žil v Italském městě Vinci. Za předpokladu, že zde působili i jeho předci, by bylo dobré zmínit, že lokalita této Italské části země v prvopočátku patřila Etruskům. Tito měli úžasnou vyspělou kulturu, která však postupně zanikla včleněním se k Římu. Etruskové patřili mezi nejvyspělejší civilizace a nikdo neví odkud vlastně přišli. Římské impérium profitovalo, právě z této etruské kultury včetně architektury, vynálezů, zavlažování a vysoušení bažin a většina pokroku, byla převzata od etruských předků.  

Otec Leonarda, žil na území, které mělo hlubokou a nadčasovou historii. Mohl mít, některý z jeho předků etruskou krev a geny? Když se podíváme na syna, tak bychom mohli říci, že to tak jistě bylo. Tedy. geny z nejvyspělejší  etruské civilizace, předané otcem? Pokud, bychom chtěli pochopit Leonardovu genialitu, jistě je toto dobrý směr. Avšak, ani původ jeho matky, nebyl zanedbatelný. Měla, být velmi krásná a inteligentní. Do města, byla převezena, jako otrokyně z Čerkeska. To byla oblast, která ležela východně od Černého moře a považuje se za nejstarší oblast světa. Zde žijící Adygové a Čerkesové se považují za dědice Atlantis. Nejstarší národ severního Kavkazu, jako celá oblast Černého moře, jsou Abcházko Adygové, kteří původně přicházejí z Egypta. 

Rod Čerkesů, pochází od praotce, který působil v Babyloně, odkud musel utéci do Egypta  a později se přesunuli ke Kavkazu a Černému moři. Existuje  teorie, že i Etruskové, kteří se objevili nikdo neví od kut, mají spojitost s Atlantidou. Právě proto, jejich civilizace, měla být, tak pokročilá a sofistikovaná. Rodiče Leonarda, mohli mít původní kořeny předků v Atlantidě? A kdo, nevěří na Atlantidu stačí, spojitost s Etrusky a Babylonem? Pokud, by tato myšlenka, byla teoreticky jen částečně reálná, není se čemu divit, že Leonardo mohl, být tak vysoce nadprůměrným a všestranným inteligentem.

Všechny národy Evropy, uctívaly Atlantis, která byla součástí jižní Evropy. Proto tolik řeckých mudrců, vynálezů, pokroku, filosofie a originality z těchto míst. Vzpomeňme na staré civilizace obklopující Středomoří, nebo Blízký východ. Oni, to vše nevymyslely, pouze čerpaly po předcích. Leonardo rád šifroval, psal zrcadlově a zprava do leva. Je zřejmé, že věděl více nežli ostatní. Je zajímavé, že i on měl období, jako bibličtí proroci, kdy potřeboval  pobývat v jeskyni o samotě, tichu a šeru. Prorok Mojžíš vystoupal na horu, kde se setkal s Bohem, i prorok Eliáš na stejné hoře v jeskyni rozmlouval s Bohem. (článek bibličtí proroci) Je možné, že i Leonardo měl podobnou vizi? Že rozprávěl s Bohem? Mohl dostat instrukce, co má předat lidstvu? Vybral si jej Bůh, protože znal jeho původ a věděl, že je schopen pochopit? Proroci chodili a kázali slovo svaté, co jim Bůh pověděl předávali dál. Jenže Leonardo, žil v době těžké inkvizice a jiný názor, tím spíše na církev, se trestal smrtí. Předával, tedy mistr své poselství formou šifrovaných maleb? V každém případě, jeho zájem o anatomii lidského těla, pochopení a vykreslení, muselo v té době, být chápáno, jako zázrak. A obdobné to bylo i s jeho  vynálezy. To, co kreslil již věděl, jak bude fungovat, podobně jako Nikola Tesla, další génius moderní doby. 

Leonardo, byl vynikajícím malířem. Proč, namaloval, tak málo obrazů? Proč je jejich dvanáct, jako bylo třeba dvanáct apoštolů? U čísla dvanáct, můžeme hledat souvislost, ale například u tisíce témat a obrazů, by to již bylo nemožné. I když maloval jeden obraz i několik let, stále je ten počet, moc nízký. Prý přeskakoval z jednoho projektu do druhého a někdy, ani práci nedodělal. To je obraz člověka, kterému přicházejí stále nové a nové informace, které se snaží zpracovat.

Freska - Poslední večeře -

Všechny obrazy Leonarda, jsou notoricky známé, právě proto, že jich bylo tak málo. A protože jsme zde popisovali i různé biblické pasáže, připomeneme si jeho fresku s Ježíšem Kristem u své poslední večeře.

Mistr, fresku vykreslil v nadživotní velikosti v letech 1494 - 1497. Zakázku zadal, milánský vévoda Ludovica Sforzy a freska je doposud zachována v Dominikánském klášteře Santa Maria Dela Grazie v Miláně. Ludovic S. (1452 - 1508) pocházel z nejvýznamnějšího milánského rodu. Na jednom vyobrazení, kde se Ludovic žení, je zajímavá kulisa obrazu, která má naznačovat, něco mnohem hlubšího, nežli byla samotná svatba páru. Ve středu obrazu na trůně, sedí pana Maria s Ježíškem v náručí. Po její pravici, klečí Ludovico a po levici Marie, snoubenka. Klečí, naproti sobě a Maria uprostřed. Okolo trůnu, stojí několik nejvyšších církevních hodnostářů a žehnají páru. Ježíš kyne ručičkou na Ludovica, jakoby mu dával požehnání. Celý děj obrazu, jakoby naznačoval výjimečnost a nadřazenost knížete Ludovica a spojitost s rodem Ježíše a potvrzují, že on je ten vyvolený. V jiné pasáži (bibličtí proroci) se zmiňujeme, že Bůh si vybral Davida a učinil jej králem, také předpověděl, že jeho potomci, budou ti vyvolení a pomazaní na věky věků. Bible nám říká, že Ježíš zemřel bez potomků, ale také již víme, že bible byla sepsána, až 300 let po smrti  Ježíše a že historie, byla značně upravena a pozměněná. Naznačuje Ludovico, že právě on, by mohl být z rodu Ježíše a Marie? Pokud si to myslel, nemohl to zveřejnit, protože, by to bylo rouhání a zřejmě, by byl upálen. Jenže Ludovico, tuto informaci potřeboval předat dál. Jak, ji uchovat a nedat příčinu ke zničení? To, byl úkol pro génia doby, Leonarda Da Vinciho. 

A tak, Leonardo dostal zajímavou zakázku, velmi významného člověka, té doby. Vykreslit Poslední večeři Páně, ale přitom do obrazu zašifrovat, zprávu že Ježíš nezemřel, bez potomků a tedy i Ludovicova představa, že je z pokrevní linie Ježíše, by mohla, být reálná. Ale, na obraze nesmí, normální divák nic rozeznat, prostě pouze nejznámější biblický příběh.

Téma Poslední večeře Páně, bylo již zpracováno jinými mistry dávno před samotnou prací Leonarda. Byla to výhoda, všichni vyobrazení znají a nikdo v tom nebude nic hledat jiného. Mistr mohl obraz rozložit úplně jinak, osoby za stolem rozházet a nebo je posadit před stůl, ale on jakoby předešlá díla pouze okopíroval. Nic nového, nic nevymyslel. Proč, tedy tolik hodin a někdy i dní stál před obrazem a dumal a přemýšlel. Proč, když v podstatě vytvářel kopii něčeho již hotového, dílo tvořil tři roky? Nad čím, tak přemýšlel, nad zašifrováním poselství? I když, kompozici obrazu nevymyslel, nakonec se právě jeho práce, stala nejvyhledávanější a nejslavnější a jednoznačně, zastínila ty předešlé. Jeho obraz je dramatický, má děj a gestikulace rukou všech přísedících je originální a vystihuje daný okamžik, zdá se že, obraz byl, pouze pozastaven a vzápětí se rozběhne dál. Leonardo zmrazil děj okolo Ježíše a jeho učedníků a snad věřil tomu, že jednoho dne se někdo na obraz podívá a zmrazená scéna roztaje, jako jarní sníh. A s tímto táním i pochopí, co mistr vlastně chtěl říci, ale nesměl a musel vše zašifrovat. Jen Ludovico, dobře znal význam, všech gest osob na obraze. Fresku dal vymalovat v Dominikánském klášteře s vizí toho, že klášter je svatá stavba a že je nepravděpodobné, že by byla budova zničena a tím i freska s posláním zanikla. 

Původní fresku Poslední večeře, vymaloval již v roce 1480 mistr Ghirlandaio a jak jsme již zmínili, Leonardo kompozici ponechal stejnou i když obraz, byl téměř patnáct let starý. Na původním obraze, je rozpoložení osob téměř shodné, jen Jidáš sedí na stoličce, před stolem a Ježíšem. Také učni sedí, za stolem v reálném rozložení, tedy tak, že by se za stůl pohodlně vešli, což u obrazu Leonarda se říci rozhodně nedá. Chaos a zmatek u novodobé Leonardově kresby, z obrazu přímo křičí a muži pokud, by se chtěli posadit za stůl, by si museli, asi sedět na klíně a nebo seděli z druhé strany stolu a přeběhli v rozčílení k ostatním. Ještě je zajímavé, že na původním obraze sedí Jan po levici Ježíše, někdy se naklání, až přes něj, jindy polehává na stole, ale Leonardo z nějakého důvodu přesunul Jana po pravici Ježíše a naopak, jej nepřirozeně odklonil, čímž vytvořil ohromnou mezeru okolo Ježíše, v poměru k jeho učedníkům, kteří jsou na sobě doslova nalepeni.

Jména učedníků, není možné seriózně identifikovat, protože nemají své symboly, podle kterých by je bylo možno zařadit. A tak, se jen domníváme, kdo kde seděl a jak se jmenoval. V podstatě, to co namalovali Ghirlandio a Castago, před Leonardem a jak lidé, tyto obrazy vnímali, tak to již zůstalo. Lidé znali pořadí učedníků za stolem a jestli vypadá, tak nebo jinak, bylo jedno prostě, tohle je Jan a tamto Tomáš. O to, to měl mistr jednodušší, mohl si tam dosadit koho chtěl, aniž by to někomu mohlo být podezřelé. 

Děj Poslední večeře Páně, má být v tom duchu, že Ježíš u této večeře řekne učedníkům, kteří tam s ním sedí, že jeden z nich ho zradí. Ježíš v naprostém klidu, přednáší svou řeč a učedníci, jsou v šoku a podrážděně diskutují a reagují na slova, která právě slyšeli. Vstávají od stolu a velmi výrazně ukazují a gestikulují rukama. Až, na jednoho přísedícího, ten je přesně naopak v klidu, jako sám Ježíš a ruce má oproti ostatním složené. A oproti ostatním, kteří všichni směřují k postavě Ježíše, tento se od něj odklání. Jakoby, Ježíš právě řekl něco, za co se Jan stydí. Proč, ale učedníci takto impulsivně reagovali, když dávno o této zničující zprávě věděli? 

Když, Mesiáš s učedníky vstoupil do Jeruzaléma, měl jim říci - Víte, že za dva dny budou Velikonoce a syn člověka, bude vydán, aby byl ukřižován - Po té, vzal své učedníky a šli do jistého domu, kde povečeřeli, pokrm jimž začínají Velikonoce, jenže to již o té smutné zprávě, všichni věděli, minimálně dva dny. Není nakonec, děj poslední večeře, jiným příběhem? Nesděluje například Ježíš, že po jeho ukřižování, jeho rod nezanikne, protože Magdalena, nosí pod srdcem jeho potomka? A on, v poklidu pokračuje tím, že všichni musí Magdalenu chránit a pravda, že nesmí být zveřejněná? Pokud se zadíváme na fresku, tento rozhovor, tam mohl klidně probíhat. Přestrojená Magdalena za Jana, sedící po pravici se odklání a kloní hlavu dolu, jakoby se při tom oznámení trošku styděla. Všichni jsou v šoku a ptají se jeden přes druhého Magdalény, zda je to pravda. Ona, sedí v poklidu, jako Ježíš, se sepjatýma rukama a jeho slova tiše potvrzuje.

Ježíš učedníkům, neoznamuje, jen přítomnost a těhotenství Magdaleny, ale i přítomnost proroka Eliáše, který s sebou přinesl Svatý pohár z kterého se všichni postupně napijí. Ten, kdo se z poháru napije se prý, stane nesmrtelným. Svatý grál. Neměl, by tedy se stát Ježíš nesmrtelným a s ním všichni přísedící? (to by však nemohl zemřít na kříži) Leonardo, na obraz prý pohár nenamaloval, protože si jej již Eliáš vzal zpět. Tedy, musel sedět u stolu. Ježíš a Eliáš dokázali stejné zázraky, až si lidé mysleli jestli Ježíš není navrácený Eliáš.(reinkarnací) A pokud, Eliáš nezemřel a odjel v ohnivém kočáře, nemohl si sebou odvést i Ježíše? Neříká právě toto, Ježíš u stolu? Eliášova přítomnost u stolu, přímo oznamovala, že Ježíš je skutečným a Bohem vyvoleným Mesiášem. Lidé se Ježíše ptali,- pokud ty jsi skutečný Mesiáš, kde je tedy prorok Eliáš, který tvůj příchod oznámí všem? - A Ježíš odpověděl - Ale ano, Eliáš již přišel - Nebyl důvod k takovému rozruchu u stolu ze zprávy, kterou Ježíš prozradil, již při vstupu do Jeruzaléma, ale spíše z šokující zprávy, jako by mohlo, být početí Magdalény, nebo společnost Eliáše?

Je popisovaný Eliášův pohár, tím hledaným pohárem - Svatým grálem? Eliáš, dobře věděl, co Ježíše čeká a že takovou vzácnost, jakým pohár byl, nemůže nechávat, někde povalovat po stole, nebo u nějakého učedníka. Svatý grál chápeme, jako zázračný pohár, který přináší nesmrtelnost. Byla, to tedy věc, pro nás stále s nepochopenou technologií? Navíc s pohárem, uměl pracovat pouze vyvolený Bohem, kterému i pohár sloužil. Pro normálního smrtelníka, by pohár zůstal jen pohárem - věcí. Proč jej, smrtelníci tisíce let hledají?

Víme tedy, že příchod Mesiáše, měl oznámit prorok Eliáš, který vlastnil vzácný pohár. Také víme, že události okolo Ježíše, byly upraveny a hodně, bylo smazáno. Leonardo studoval bibli i Nový zákon, děj znal přesně. Také, měl období, jako ostatní proroci, kdy pobýval v jeskyni a zřejmě, tam došel k utajovaným informacím, přes Akášické záznamy, nebo přímo hovořil s jinou entitou, která mu předávala informace, které pomohou zrychlit pokrok lidstva. K pochopení, měl nejlepší předpoklady. Možná, právě zakázka s tajnou šifrou v něm rozjela, další restart a došlo mu, že vize z jeskyně mohla patřit Eliáši s kterým rozprávěl? Proto, se sám mistr na své fresce Poslední večeře, vykreslil do podoby jednoho z učedníků, který rozmlouvá se samotným Eliášem? Nejen, že do příběhu vložil zprávu o pokrevní linii Ježíše, ale i o příchodu Eliáše a tím potvrdil pravost Mesiáše, kterého posílá sám Bůh. A v neposlední řadě, do fresky vepsal i svůj úděl, vyvoleného a osloveného génia, když rozpráví v přestrojení jednoho z učedníků s Eliášem. V podstatě vyobrazil to, co prožil v jeskyni a možná se k němu Eliáš i vracel. Dobře věděl, že jeho příběh, by mu nikdo nevěřil, naopak byl by souzen.

To, že pohár byl na stole u poslední večeře s Ježíšem potvrzuje i jeho učedník Marek v kap.14 -Ježíš vedl sedr, vzal chléb rozlomil jej na kusy a podal učedníkům. Potom vzal kalich s vínem a nechal jej kolovat, tak aby se každý napil. Eliášův pohár měl kolovat a vrátit se k němu zpět. Leonardo se sám vyobrazil na fresce i s Eliášem a jeho pohárem a pokud příběh pojmete v tomto duchu, pohár lehce najdete. Je tam! Krásný Svatý grál - pohár proroka Eliáše i s majitelem. Leonarda Da Vinciho v postavě učedníka i Máří Magdalenu, zvěstující pokrevní linii Ježíše Krista.

Také, je zajímavé, že všichni přesně určují na fresce Jidáše i když na původních malbách sedí Jidáš před stolem a před Ježíšem na stoličce. A zády k nám. Jidáš se tváří po tom, co na něj padlo obvinění, jako že je dotčený a chce se zvednout a odejít. Ale, Leonardo Jidáše, zakomponoval údajně mezi učedníky a že, to je právě on, má určovat váček s penězi, který drží v ruce. Peníze, které obdržel za zradu. Navíc, k nám sedí čelem. Leonardo, dlouho chodil Milánem a hledal příhodnou tvář, která by mohla symbolizovat podlost a zradu Jidáše. Až, oslovil jednoho žebráka a ten souhlasil, být modelem. Žebrák, dostal slušně zaplaceno. Co, když postava žebráka neznázorňuje Jidáše, ale kohokoliv jiného. Copak, neštěstí žebráka a jeho zuboženou tvář, chtěl mistr zachytit, jako největšího zrádce všech dob? Nebo, by spíše, muže chtěl povzbudit a zakomponovat, jeho postavu do jednoho z učedníků a posadit jej, vedle Ježíše? Byla, by to kompenzace a pocta, za jeho těžký život. A malíř model namaloval, tak jak jej viděl. Žebrák se bál o své peníze, které dostal a tak je křečovitě svírá v ruce a ničemu nerozumí, ale postava skutečného Jidáše, již dávno ze scény odešla, protože byl odhalen, anebo je někde přikrčen, za stolem. Protože, původně za stolem, Jidáš vůbec neseděl a Leonardo v podstatě vytvářel kopii, ovšem čistě po svém. Tvář Jidáše, chtěl vymalovat podle správce, který ho neustále peskoval a rozčiloval. Tedy rysy, člověka, ne zrovna pozitivního, což by odpovídalo profilu Jidáše. Proč, ale zvěčňovat bolest, nešťastného žebráka a ještě si do něj kopnout tím, že z něj vytvořím zrádce. Po dokončení fresky, by tento žebrák, asi dlouho nežil, lidé by v něm do konce jeho života, viděli jen největšího zrádce.

Po pravici Ježíše, sedí těhotná Magdalena, po levici oblíbený Jan. Na kraji stolu, diskutuje Leonardo  s Eliášem o nesmrtelnosti a při tom, má pozici rukou, jako maluje při svých Studiích rukou. Tato studie, znázorňuje držení rukou (bříška) těhotné ženy. Tedy, symbol pokrevní linie Ježíše. 

Freska je namalována, přes celou stěnu kaple a pokud odstoupíme dál a vidíme obraz i s lemujícím zdobením stropu, naskýtá se nám pohled, jakoby Ježíš seděl v raketě, která směřuje vzhůru. Tedy jasný vzkaz toho, že Ježíš bude odcházet s Eliášem do jiného věčného světa v ohnivém vozu - raketoplánu. My, tuto scénu však známe z bible, jako znovuvskříšení a na nebe vzetí Ježíše Krista.

Leonardova freska je známa po celém světě, skutečně do ní génius zakomponoval to, co je zde popsáno? To každý může posoudit sám, při pohledu na samotnou malbu. Pokud je tato teorie správná, Leonard, by byl ještě složitější nežli se nám doposud zdál a měli bychom, začít hledat smysl a zprávu zakomponovanou do jeho dvanácti obrazů.