en-Přirozená družice Země, Měsíc

V našem článku o cyklech Země, připomínáme jak  vše je provázané a jak vše souvisí se vším. Bez jednoho, by nemohlo být druhé. Planeta pracuje ve složitých cyklech, než dojde ke konečnému efektu, který my, ani nepostřehneme. Do těchto pozemských cyklů patří i spolupráce s Měsícem.

Dnes těžíme z množství dat ze všech oborů, která ukazují, že Země je téměř 5 miliard let stará. Mnozí kreacionisté, však často citují chronologii, kterou na počátku 17. století vytvořil James Ussher, arcibiskup z Armaghu a primas celého Irska. Jeho analýza, založená na výkladu Bible krále Jakuba mu umožnila sebejistě tvrdit, že stvoření světa se odehrávalo v roce 4 004 před Kristem. V zápětí se však dozvídáme opět z Bible o osídlení Jericha (Palestina) před 10 000 lety před Kristem. Název města, byl odvozen od hebrejského názvu pro Měsíc. Bylo to jedno z prvních měst, vystavěné u řeky Jordán, a již v této době rozeznávali důležitost Měsíce a ctili Lunární božstva. Co však mohli primitivní lidé z této doby o Měsíci vědět? Zdá se, že opravdu hodně. Proto na jeho počest stavěli města. Je to skutečně velmi zvláštní hříčka osudu, že se Měsíc zdá při pohledu ze Země stejně velký jako Slunce. To, že si sluneční a měsíční kotouč, velikostí perfektně odpovídá, je čistě lidská perspektiva, protože tak to funguje jen při pohledu ze zemského povrchu.                                                        Měsíc každý (lunární) měsíc, přesně kopíruje roční pohyb Slunce. Když, je Slunce nejslabší a nachází se na obloze nejníže, (za zimního slunovratu) je úplněk nejvýše a září nejjasněji. Za letního slunovratu, když je Slunce nejvýše a svítí nejjasněji, je Měsíc nejslabší. Naše znalosti o pohybech Měsíce, jsou mnohem starší, než si většina lidí myslí. Před více než 25 000 lety, vytvořil dávný astronom lunární kalendář, který je stále platný. Na nalezeném artefaktu, známém jako -Kolikz Isturitzu- je znázorněn, pěti měsíční lunární kalendář. Je, až zahanbující si uvědomit, že tyto záznamy vznikly, více než 10 000 let, před koncem poslední doby ledové a vyhynutím mamutů. Existence lunárních kalendářů z tak dávných dob je velice důležitá, pro pochopení našeho vývoje. Znalosti o Měsíci, byly pro lidi z paleolitické Evropy a Afriky důležité. Měsíc je fascinoval a proto dnes můžeme nacházet, tyto prastaré záznamy. Po tisíciletí, byl Měsíc předmětem zájmu a respektu lidských bytostí. Je známo, že Asyřané a Babyloňané dokázali, již zatmění Měsíce předpovídat, znalosti však převzali po Sumerech. Některé mezolitické památky, byly postaveny právě kvůli možnému předpovídání zatmění Měsíce, již kolem roku 4 000 před Kristem.                                                    Zemská osa v současnosti svírá úhel 22,5 stupňů s rovinou slunečního rovníku. Tento úhel je udržován Měsícem, který působí jako -gigantický planetární stabilizátor-. Sklon zemské osy je velmi důležitý a ovlivňuje klima celé planety. Třeba že, Země je výrazně těžší, než Měsíc, ten je i tak dost veliký a má ohromnou sílu. Slapové jevy v pozemských oceánech, mořích a jezerech jsou způsobeny gravitačním působením Země, Měsíce a Slunce. Slapové jevy, působí stejně na souš, jako na oceány. K nejvyššímu lunárnímu přílivu dochází, když je Měsíc buďto v úplňku, nebo v novu, protože tehdy je v jedné linii se Sluncem a jeho gravitace se sčítá se sluneční. Měsíci trvá 27,322 dne,  než oběhne Zemi. Země, obíhá kolem Slunce. Úplněk a nov se řídí o něco delším cyklem, který trvá 29,53 dne. Podle NASA se Měsíc vzdaluje od Země asi o 3,8 cm za rok. Oddálení Měsíce, bude mít za následek vychýlení zemské osy s katastrofickými následky. Měsíc se jeví stejně velký jako Slunce, ale je 400 krát menší a 400 krát blíže Zemi než Slunce. Země je 4 krát větší než Měsíc. Před 4,6 miliardy lety, se ze Slunce stala hvězda a v této době se zformovaly i Země a Měsíc.

(pasáže z knihy-Kdo postavil Měsíc?-autoři A. Butler a Ch. Knight)

Měsíc je nedílnou součástí planety Země. Zdá se, že byl vytvořen proto, aby na Zemi mohl vzniknout i život. Velká vesmírná, souhra náhod, která posadila Měsíc na naší oblohu v přesných číslech. Překrásná ledová Luna, kterou na rozdíl od Slunce můžeme dobře pozorovat. Při úplňcích, jas Měsíce je tak silný, že zastiňuje zbytek nebeské klenby s hvězdami, které v jeho blízkosti, nejsou patrné. A tak se Měsíc stává králem oblohy. Dříve plnil úlohu i navigační a jako kalendář. Proto mu v dávnověku, bylo dopřáváno tolik pozornosti a vystavěná nejedna hvězdárna. Podle měsíčního kotouče se orientujeme do dnes i na obloze. Všechna zatmění s úžasem pozorujeme a nezdá se nám na tom nic zvláštního. Přitom hledíme do vesmíru, do nepředstavitelné vzdálenosti a minulosti. Je trošku s podivem, že nás Měsíc, tak málo zajímá. Jsme schopni na něj již doletět osobně, ale přes to, se o to nepokoušíme. Cesta, necesta, jak si kdo vybere, na Měsíc v roce 1969 je přes 50 let stará historie. Tento fakt je hodně zvláštní. Za poslední století, se  pokrok lidstva  technologicky vyhoupl ve všech směrech na vysokou úroveň. Ale pro nás je Měsíc banalita, hotová věc o které již dál nemusíme přemýšlet. Toto chtějí, abychom si mysleli. Měsíc není nic zvláštního, ale opak je pravdou. Opravdu vědci všech světů, necestují na tuto družici a nezkoumají ji? Proč o tomto výzkumu nevíme? Je nelogické a nedává to smysl, aby  vyspělá civilizace, zastavila svůj výzkum Měsíce, a půl století se v této otázce neangažovala! Kdy se dočkáme oficiálního letu na Měsíc? Kdy uvidíme novodobé snímky z Měsíce? Planeta Země svůj Měsíc potřebuje  k udržení a vývoji, všeho živého, co na sobě nosí, a vědci to dobře vědí. Co vše tedy o Měsíci víme a kdy se zbytek dozvíme? V předešlém článku z knihy Kdo postavil Měsíc se dozvídáme o tak přesných číslech a propočtech spojených se Zemí, Měsícem a Sluncem, že se zdá až nemožné, aby vše byla pouhá souhra náhod. Předstíraný minimální zájem o Měsíc tato fakta jen potvrzují. Pokud se zamyslíme nad současným průzkumem Marsu, je to planeta daleko vzdálenější než Měsíc a výzkum zde probíhá již roky. Dokonce se hovoří o osídlování Marsu. Okolo Země máme rozmístěno okolo 6 tisíc satelitů a počet stále roste. Nové zprávy o Měsíci však stále nepřichází. Jaké tajemství tento král naší oblohy skrývá? Každý měsíc láká náš zrak k pohledu na jeho ledovou krásu, která dominuje nebeské klenbě, nic však o sobě prozradit nechce. Jeho síla a  vliv na celou Zemi a vše živé na ní je, až strašidelná, přitom, ale k životu potřebná. Je nelogické, že o tomto fenoménu víme tak málo a že vysíláme sondy na jiné vzdálené planety, ale na Měsíc ne! A nebo přeci jen ano, jen to prostě nesmí veřejnost vědět? Mnoho otázek a málo odpovědí.

„ Důležité je nepřestat se ptát. Zvědavost má vlastní důvod k existenci.“  (Albert Einstein)

O Měsíci nás učili již v základní škole. Osnovy o učivu, jsou všechny stejné a velmi stručné. Ve výsledku všichni víme, základní funkce a smysl Měsíce. Před 50 lety, byl zveřejněn první oficiální let na Měsíc a od té doby, nic. Žádné nové informace, žádné nové lety a fotografie, ani satelitní.  Lidé jsou tak namyšlení, že se domnívají, že tento objekt, není hoden dalšího průzkumu? A nebo na tom již 50 let intenzivně pracují a pouze nezveřejnují svá data? Proč? Strategie mocností, které již na Měsíci dávno operují? Donald Trump v době svého působení v úřadu, hlavy státu v roce 2017 požádal kosmickou agenturu, aby vrátila astronauty na Měsíc! Zřejmě tím myslel oficiální vrácení astronautů na Měsíc. I pánové Musk a Bezos, miliardáři, kteří mají o Měsíc permanentní, osobní zájem se snaží o urychlený průzkum Měsíce. Místo je pro ně jistotou nového originálního byznysu. Mají již vypracované projekty měsíčních hotelů a cest na tuto družici. Upřímně, kdo z nás by nechtěl tuto cestu v rámci své dovolené, podniknout? Dovolená s výhledem na rodnou planetu Zemi? Tomu se nevyrovná žádné moře, ani hory. Za tento pohled budou lidé ochotni prodat svůj majetek a zadlužit se. Najednou, ale Měsíc nezajímá pouze byznysmeny, ale údajně začíná zajímat i světové pozemské mocnosti. Momentálně, již byl zveřejněn i kosmický program Artemis, jejímž úkolem je obnovit lety člověka na Měsíc. Projekt Artemis se skládá ze tří etap. V první etapě Artemis 1, kosmická lod Orion obletí Měsíc. V druhé etapě Artemis 2, tu samou cestu podstoupí Orion, již s lidskou posádkou. V třetí etapě Artemis 3, již budou vysláni astronauti na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později se z tohoto stanoviště plánuje průzkum Měsíce. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci a na jižním pólu Měsíce, chce vybudovat své základny. V těchto místech se prý skrývá v hlubokých kráterech, led. Fakt toho, že by na Měsíci mohla, být voda by usnadnil práci astronautů. Proto se NASA soustředuje právě na tuto část Měsíce. V letech 2021-2022 se má začít s průzkumem Měsíce pomocí čtyř vědeckých nástrojů, které jsou součástí robotického vozítka Viper. Mise má trvat 100 dní a nástroje jsou určeny hlavně k hledání vody. V roce 2024 mají astronauti vystoupit na půdě Měsíce a měli by, zde provádět průzkum dokonce celý týden. Do velmi brzkého budoucna se chystají automatizované a autonomní systémy, operující na oběžné dráze Země, Měsíce a Slunce, které budou funkční v oblasti národní vesmírné činnosti. Toto není výsledek posledních tří let, ale celých desetiletí. To potvrzuje, že Měsíc je mapován a zkoumán od prvního okamžiku, kdy člověk dokázal realizovat myšlenku, překročení pozemské hranice a vycestování do vesmíru. Po 50 let se nic nedělo a najednou se na Měsíci budou stavět základny a hotely? Jak si pozemské velmoci asi Měsíc rozdělí? Vybudovat vojenskou základnu na Měsíci je prestiž vyvoleného státu, který následně bude mít pod kontrolou celý pozemský svět a bude v naprosté převaze. O základnu na Měsíci musí mít zájem, každý stát! Kdo bude určovat, které státy tam, být mohou a které nikoliv? Od roku 2020, svět řeší problémy spojené s celosvětovou pandemii. Lidé se budí do nových dnů v 21. století s otázkou, jak přežít. Vše co se vybudovalo za celá staletí, ustupuje a zůstává jen to jediné, samotný život. Obyvatelé celého světa se potýkají s existenčním problémem a na druhou stranu se plně realizuje vesmírný projekt Artemis, který do pěti let vystaví na Měsíci své základny. Tento projekt je jistě průlomový a bude pro Zemi znamenat velký skok. Pokud však vědci desítky let v otázce Měsíce podřimovali, neměl by se projekt odložit a soustředit se na celosvětovou pandemii? Investovat do léku proti tomuto viru a soustředit veškerou energii na prevenci? Na jednu stranu se chystáme do vesmíru na druhou nedokážeme vyvinout lék na virózu?! Jak můžeme projektovat kolonizaci Marsu, když si nedokážeme poradit s jedním virem, ani na Zemi v prostředí v kterém žijeme? Viry a bakterie jsou všude kolem nás, jsou v podstatě naší součástí. Neměli bychom nejdříve zapracovat na tom, aby člověk neumíral na virózy, dříve než do toho vesmíru vyletíme? A nebo, je vše trošku jinak? Otázka střídá jednu za druhou, odpovědi však je málo. Nezdá se být moc logická cesta do vesmíru, když si neporadíme s jedním virem na který následně zemřeme. Potom tedy průzkum vesmíru je pro nás předčasný a ještě jsme do té fáze nedospěli, bohužel hlavně i mentálně. Vesmírný projekt Artemis je nesmírně nákladný a jistě si zaslouží pozornost všech. Obyvatelé planety Země se z tohoto pokroku neradují, mají naprosto jiné starosti. A tak, tak ohromná věc, jako je cesta člověka na Měsíc probíhá v tichosti a bez ovací. Průzkum Měsíce je jedna věc a stavba vojenských základen druhá! Měsíc je přirozená družice planety Země, patří tedy všem! I když se dnes hovoří o mírovém projektu do, kterého se zapojilo několik významných států, Měsíc, by měl zůstat na vždy neutrální půdou s jednou mezinárodní vědeckou, nikoliv vojenskou základnou! Projekt Artemis je sice nazýván Mírovou misí, kterou doposud podepsalo několik států a zřejmě se další ještě přidají, ale ohromná konkurence neangažujících se zemí do tohoto projektu je alarmující. Do projektu Mírového průzkumu vesmíru se doposud přihlásila Austrálie, Kanada, Itálie, Japonsko, Lucembursko, SAE, Velká Británie, USA, Jižní Korea, Nový Zéland, Ukrajina, Brazílie, Polsko, Mexiko. Průzkum Měsíce a následně i dalších planet musí být pod mírovou mezinárodní záštitou a být prospěšný celému světu! Ale opak je pravdou. Program je velice žádaný i dalšími mocnostmi, které chtějí zkoumat Měsíc a mít na něm své výzkumné stanoviště. Čínská sonda Čchang-E-4, přistála na odvrácené straně Měsíce 3.1.2019 a s vozítkem JU-TCHU 2, zahájila průzkum a již pořídila tisíce snímků. Vozítko je poháněno sluneční energií a urazí vzdálenost 80m za 2-3 lunární dny, což je 2-3 pozemské měsíce. Čína má tedy jednoznačně v této průzkumné misi náskok. A USA se k tomuto faktu staví následovně - v žádném případě nechce dopustit, aby na Měsíci přistála jiná velmoc dříve, nežli USA! Ohromná rivalita a konkurence, žene tyto země do vesmírného konfliktu! USA má detailně propracovaný vesmírný program a NEDOPUSTÍ, aby o prvenství na Měsíci přišla. (Z amerického tisku)- NASA udělá vše proto, aby v tomto závodě zajistila prvenství USA! Budeme tak AGRESIVNÍ, jak jen můžeme v rámci bezpečného a technicky proveditelného způsobu být, abychom porazili konkurenci a dostali naše nohy na měsíc. Z této věty, až mrazí a jasně vyplívá, že opravdu se budou snažit všemožně konkurenci zastavit. Neměli, by naopak jednoznačně spolu spolupracovat? Ve výpisu zemí zapojených do vesmírného programu Artemis, nevidíme ani Čínu, ani Sovětský svaz a to je zarážející a alarmující, jsou to největší velmoci světa. Z této rivality může vzniknout válečný konflikt, protože jde opravdu o hodně! Čína i Rusové mají velice pokročilý a vyspělý vesmírný program, skutečně se smíří s tím, že si prvenství připíše v dnešní době bohužel znepřátelená země? Jde tedy o mocenskou nadvládu a nebo opravdu o vesmírný průzkum, na kterém by byla výhodná spolupráce se všemi státy? Projekt Artemis se díky nedostatku financí posouvá o několik měsíců, možná i let, i když do projektu přizvali miliardáře E.Muska. Tento posun samozřejmě nahrává konkurenci! USA zoufale chce získat prvenství na naší přirozené družici Měsíci, ale nemá na to dostatek peněz. Jak a kde je získá?  A opravdu si prvenství dokáže udržet, protože čas je vyloženě proti. Čirou náhodou po necelém roce, co Čína vypustila své průzkumné vozítko JU-TCHU-2 na odvrácené straně Měsíce, propukla v Číně ve Wu-Chanu pandemie Covidu. Co následovalo, není třeba popisovat. Po dvou leté pandemii, musí totálně vyčerpaní lidé řešit válečný konflikt, který již zasahuje téměř do každé evropské domácnosti. Kdo může v dnešní době přemýšlet nad vesmírnými programy? Navíc tyto zprávy se mezi lidi moc nepouští. Všechna energie se soustředí na pandemii a nyní i válku! Je to vše opravdu souhra náhod a nebo konspirační teorie, že v té samé době ve sporu o prvenství vstupu na Měsíc, vypukne pandemie a válka? Rusko bylo odstavené a bude asi těžko shánět peníze na tak náročný vesmírný program, čímž jistě vstup na Měsíc JE! Potýká se tato velmoc s ekonomickou krizí opravdu v důsledku nerozvážného vojenského konfliktu a nebo to vše, bylo záměrně zinscenované? Není tajemstvím, že Rusko samotné má svůj vesmírný program a současný prezident V. Putin v jednom ze svých proslovů, informuje občany o obnově Lunárního programu. Tento program má tři série misí k letu na Měsíc. Luna 25, Luna 26 a Luna 27. Luna 25 má odstartovat na raketě Sojuz v srpnu 2022 a započít, tak vesmírný program průzkumu Měsíce. Rozpočet tohoto projektu, ale velice ovlivnil konflikt na Ukrajině a přerušení spolupráce, mezi Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Roskosmosem, který v této spolupráci, vysílal kosmonauty ESA (spolupracuje 22 států) loděmi Sojuz na vesmírné stanice ISS. Americký vesmírný program Artemis, měl započít rokem 2021 a v polovině roku 2022 chtělo uskutečnit i svůj vesmírný projekt Rusko. V každém případě, tato země, již není hrozící konkurencí  pro USA. Naopak USA, podporou konfliktu na Ukrajině jen získá tolik potřebné finance k dokončení svého vesmírného projektu. I E. Musk, který podporuje svou zem se výrazně zapojil a umožnil okupované zemi satelitní spojení, přitom tento člověk není žádný politik, vědec který pracuje na svém vesmírném programu a zapojil se i do popisovaného projektu Artemis. Navíc několik států, které v tomto projektu figurují jsou v NATO, což je další výhoda pro USA. Jedna velmoc, ale stále zůstává ve hře, Čína. A i když si USA již dnes dělá na náš Měsíc nárok, vše může dopadnout zcela jinak, protože Čína je velmi mocná a silná konkurence a pokud se spojí s Ruskem, USA svůj vesmírný projekt nedokončí. Jaká, by byla však reakce této země raději nedomýšlet! Zda je vše pouhá náhoda, nebo záměrný cíl, je na posouzení každého z nás. V každém případě místo, aby se národy spojily a vypracovaly jednotný vesmírný program, budou mezi sebou válčit a napadat se a tím vrací lidský pokrok o desítky let zpět! Měsíc je přírodní družicí Země a ta bez této družice nemůže fungovat. Říkáme o své Zemi, že je to naše matička-matka Země, obdobně se musí vnímat i náš Měsíční kotouč, který tak jako Země patří všem. Bohužel, ne všichni to vidí stejně. Je jasné, že prvenství na Měsíci bude mít pro ten stát velký význam a výhody. Proto je tak žádaný, o tom nemusíme ani moc přemýšlet. Zřejmě asi i tento stát bude moci si zabrat jako první, výhodná strategická místa a v podstatě bude mít ohromnou moc, nad celou planetou Zemí. Vše je složitě provázané.  Pozastavujeme se zde, nad otázkou, proč poslední oficiální cesta na Měsíc, byla v roce 1969 a proč to, tak zůstalo doposud. Z již probíhajícího projektu Artemis je však zřejmé, že máme naprostý nedostatek informací. Měsíc, nebyl zapomenut, naopak! Doufejme, že lidé nezhloupnou natolik, aby začali válčit o strategická místa a území, tohoto překrásného vesmírného obra, bez kterého by nebylo života na Zemi. Doufejme, že Měsíc bude nadále vydávat svou stříbrnou záři nad všemi hlavami lidí z celého světa, kteří k němu po tisíciletí upírají svůj zrak s nesmírnou pokorou a úctou. A že tito lidé, budou moci v budoucnu v rámci mezinárodního mírového programu i Měsíc osobně navštívit, protože  se z tohoto místa nikdy nestane jedna vojenská základna, jednoho dominujícího státu. Měsíc je vesmírné těleso a my již máme možnost jej zkoumat. Vědecká studie Měsíce posune lidstvo doslova kosmickou rychlostí dopředu. Je to přirozený pokrok lidstva. (Tato úvaha není politického rázu, pouze zamyšlení nad neskutečnou souhrou náhod, posledních let.)