Dorothy Eady, Omm Sethi reinkarnovaná kněžka Sethiho I. 

30.05.2025

Egypt, jako kolonie Británie

Tajemný Egypt. Nejvýznamnější historická památka a lokalita světa. Všichni známe Planinu v Gíze a její nadpozemské pyramidy, nebo nádhernou Sfingu, která pyramidy údajně střeží. Viděli jsme mnoho egyptských artefaktů, které vystavují nejrůznější muzea světa. Egypt, prostě máme v podvědomí, již tisíce let. Co nás k Egyptu tak neskutečně přitahuje? Jistě je to výjimečnost a ojedinělost místa samotného. Na celém světě nic podobného neexistuje. Jaká civilizace zde žila? Jak byla uctívána a posmrtně ctěna? Rádi bychom, zde představili jeden příběh, který se vymyká z běžného života a informací, které známe. Příběh ženy, která se reinkarnovala zpět do oddané kněžky, milující samotného faraona. Tento přechod bytí, nebyl náhodný. Volal ji sám faraon. Volal a žádal o pomoc. Jak se dozvíme později, tento příběh má hlubokou pointu a smysl.

Náš příběh začíná v roce 1904, kdy se do jedné britské rodiny narodila holčička, které dali jméno Dorothy. Možná je zde potřeba zmínit, že dítě se narodilo do doby, kdy Británie, kolonizovala Egypt. Britské jednotky, přistáli v Alexandrii již v roce 1882 a v zemi zůstali, až do revoluce 1952. Británie, měla tedy ve svém područí Egypt i v počátcích 1.světové války a právě tehdy prohlásila Anglie, Egypt za svůj protektorát. V roce 1919 žádá Egypt, Anglii o nezávislost, ta s tímto návrhem, však nesouhlasí. Až v roce 1922 si Egypt prosadí část své samostatnosti a stává ze z něj Egyptské království. Británie si však vymezuje právo na ponechání části vojska v zemi. Vztahy obou zemí nejsou vůbec dobré a lidé špatně nesli neustálé podvolování se Británii. Až v roce 1951 se Egypt definitivně postavil a vyzval Brity k opuštění země. Mezi tím, ale Britové kromě neustálého vytváření politické nestability v zemi, prováděli i rozsáhlé archeologické průzkumy a vzácné artefakty ze země jednoduše odváželi. V Británii, byla po egyptském umění z dávnověku ohromná poptávka. Byla to velká příležitost k získání jmění a tak se v Egyptě potkával jeden badatel za druhým a všichni si říkali archeologové.

Z těchto dob, bylo mnoho z Egypta i ukradeno a rozprodáno do soukromých sbírek. Ostatní artefakty se převezli do britských muzei. Muzeum v Londýně se pyšní po Egyptě největší sbírkou egyptských artefaktů. Bylo potřeba tuto historickou politickou část připomenout, k vytvoření  si obrazu jak vlastně holčička narozená v Londýně se mohla tak jednoznačně napojit na Egypt, před tisíci lety do dob faraónů a egyptských kněží.

V době narození Dorothy, Británie, žila Egyptem. Byla to, až posedlost a mánie. Každý chtěl mít nějaký artefakt z hrobek doma a to i mumií. Po odkrytí hrobky Tutanchamona a zvěstech o jeho kletbě, se všichni začali obávat, mít takovou mumii doma a rychle se jich zbavovali. Zakopávali je v zahradách, bez náhrobků a jmen. Navíc, si Britové na Egypt činili nárok, po desetiletí a tak se jim, tato činnost zdála naprosto adekvátní, bez jakéhokoliv studu vůči samotnému Egyptu. Chovali se k této zemi, jakoby to právě oni, byli potomky po faraónech a všichni ostatní, jsou jen jejich sloužící personál. Také, se není čemu divit, že nejvýznamnější nálezy objevily právě Britové, však si k tomu vytvořili dokonalé podmínky.

Muzeum v Londýně, do kterého se ukládali vzácné egyptské artefakty, včetně mumií se stalo společenským centrem a nejvíce navštěvovaným místem, již na počátku 19. století.

Je pravděpodobné, že do těchto míst zavítali i rodiče Dorothy. Jistě, je toto společenské téma zajímalo natolik, že tam vzali i svou malou dcerku. Tedy, dítě mohlo podvědomě již Egypt vnímat jen z vyprávění z domova. Určitě její napojení se na Egypt, nebylo jen tak z čista jasna, jak se popisuje. Její rodiče i prarodiče o Egyptě mluvili a určitě, jako všichni, doma měli  i nějaký staroegyptský artefakt. Nakonec i hrobka Tutanchamona, byla objevena právě britským archeologem Howardem Carterem v roce 1922 a byl toho plný svět, natož Británie. Tuto událost, již Dorothy musela velmi zřetelně a intenzivně vnímat.

Tedy její reinkarnace nepřišla, jen tak z čista jasna, kdy malá Dorothy zakopla na schodech a údajně si snad zlomila vaz, protože po tomto pádu lékař nazval holčičku mrtvou. A právě v této chvíli se stal zázrak a dítě nejen po fatálním pádu a zničujícím verdiktu lékaře, po chvilce sama vstala za své postýlky a odešla si hrát. Prý právě v tomto okamžiku se holčička naprosto změnila. Stále plakala a prosila rodiče, aby ji odvezli domu. Navíc se jí pozměnil i hlas ve kterém, byl rozeznat staroegyptský přízvuk. 

Jednou se rodiče Dorothy, rozhodli vzít holčičku do velkého archeologického muzea v Londýně, kde se vystavuje i největší staroegyptská sbírka, včetně soch i mumií. Stojí zde i ohromná socha Ramsese II. Otcem tohoto velmi známého faraona, byl Sethi I. a právě na tohoto faraóna se dívenka má, později napojit a  v podstatě mu věnovat svůj život. V muzeu to ještě netuší, jen začne pobíhat po sále líbat nohy všech soch faraónů. Pláče, že toto je její domov a že sem se chce vrátit. Dorothy, později nevynechá jedinou příležitost k navštívení muzea. Egyptská historie ji zcela pohltí a začne ji intenzivně studovat S neuvěřitelnou lehkostí zvládá učení  a výklad hieroglyfů. Má k Egyptu tak blízko, jakoby skutečně pocházela z této vzdálené krajiny. 

Vstoupila do těla Dorothy nějaká energie ze starodávného artefaktu, který mohl být velice vzácný a posvátný? Nebo se na ní napojila duše některé z mumií? Určitě stojí za zmínku, že sarkofág samotného Setiho I. byl z Egypta převezen a umístěn do dalšího britského muzea. (muzeum sira Johna Soana) Sarkofág nalezl, italský archeolog J. Bezoni, již v roce 1817. Hrobka se dnes nazývá KV17. G.Bezoni odváží překrásný alabastrový sarkofág Setiho I. do Británie, kde jej prodává. Mumie samotného faraona, tam prý nebyla. Což je, ale zvláštní, protože hrobka, byla při objevení, naprosto zachována a nepoškozena! Všechny malby, vypadaly jakoby, byly vytvořeny nedávno. Vyvstává otázka, zda  skutečně G.Bezoni se sarkofágem neodváží i samotného Setiho I. do Británie. I když se později údajně mumie faraona objevila na jiném pohřebním místě v Egyptě, archeologové se spíše jen domnívají, že by tato mumie mohla patřit právě Setimu I. 

G. Belzoni poškoldil většinu děl v hrobce a v podstatě, tak dokonale zničil tento posmrtný chrám Setiho I. už jen tím, že odvezl sarkofág. Hrobka, byla před jeho návštěvou utěsněna i proti přívalové vodě, to ale badatel již neřešil. Nabral co se nabrat dalo, odvezl co se odvést dalo, zničil kopírováním malby, zabouchl a zmizel. Přívalová voda následně hrobku nezvratně dílo dokonala! V tomto případě by se jistě dalo mluvit o následné Setiho pomstě, nebo kletbě. Podobně, jako u Tutanchámona. 

 Mohla křivda, kterou Britové v Egyptě páchali otevřít nějaký energetický portál, přes který si vybrali jedince a přes kterého právě britský občan má splnit nějaký očistný rituál a úkol? Proč jinak, by si tyto síly nevybrali nějakého Egypťana, ale dítě ze vzdálené, přitom ale kolonizující země? Vypadá to jako záměr, jako zásah vyšší moci.

Setiho hrobka, byla nenávratně poškozena, v podstatě zničená. Rituální smysl hrobky se rozplynul. Setiho posmrtný návrat, byl tímto navždy zmařen. Navazuje příběh Dorothy právě na tato fakta? Je spousta věcí, kterým stále nerozumíme a do tohoto spadá i posmrtný život faraónů a bohů, starého Egypta. Ale již si můžeme vyhledat smysl reinkarnace a to, že na reinkarnaci mnoho náboženství věří. Je to fakt o kterém jsme již jistě všichni slyšeli. A tak i tento skutečný příběh, z dnešní moderní doby jsme schopni pochopit. Příběh Dorothy není fixe, ale realita a vlastně nám připomíná, že je stále něco mezi nebem a zemí a že je naprosto jedno na jaké části země se nacházíte a v jaké době.

Dorothy Eady

Jak jsme si již připoměli Dorothy se narodila do doby, kdy seznámení se s Egyptem, byla společenská povinnost. Což, na její rodinu i jí samotnou, mělo velký vliv. Díky tomu, že Egypt byl i britskou kolonií, měla přístup k informacím, které ještě ani zbytek světa netušil. Přicházela do styku s artefakty, které pocházely většinou z hrobek, tedy byly a jsou  posvátné. Při první návštěvě muzea, padá k nohám Ramsese II a líbá mu nohy. Je to náhoda, že jí osud posílá do cesty právě syna Setiho I.? Nebo již tento kontakt v ní měl vzbudit zájem a vzpomínku. Byla, ještě malé dítě, tak silné emoce k této  vzdálené době, hraničili, až s podezřením na to, že je dívka nemocná. 

Pádem ze schodů, vzkříšením, změnou hlasu, perfektními znalostmi starého Egypta, to nebylo ani zdaleka vše, čím si dívka procházela. Dokázala vnímat i jiné světelné entity, které ji pravidelně navštěvovali a s kterými mluvila. Nakonec se svěřila, že k ní přichází a samotný faraon Sethi I.

V těchto nočních hodinách se Dorothy dozvěděla i svůj příběh a poslání.  Jedna světelná bytost, která se jmenovala HOR -RA, jí po dvanáct měsíců měla diktovat celý příběh, jejího dávného života.

Bentrešit - harfa radosti

HOR -RA, přichází za dívkou a vypráví. Dorothy, vše poctivě zapisuje. Ne všemu, však přesně rozumí, automaticky píše v staroegyptštině. Později vytváří překlad a seznamuje se, se svou minulostí.

Její příběh začíná v dávných dobách, kdy v Egyptě vládl faraon Sety I z 19. dynastie. Její jméno, bylo Bentrešit. Žila v rodině, s otcem a matkou, skromně, ale nikoliv v bídě. Její matka se věnovala prodeji na trzích a otec, byl vojákem armády faraona. A žili nedaleko paláce. Často, okolo jejich příbytku projížděl královský průvod a malá Bentrešit nadšeně mávala. Krásu a třpyt z průvodu, mívala dlouho před očima a tajně si přála se stát součástí, této nádhery. Byl to jen sen malé holčičky, ale sny se někdy plní.

Maminka dívky zemřela velmi brzy. Otec, byť dcerku miloval, nemohl si dovolit sám její výchovu. Rozhodl se, že dívku umístí do chrámového zařízení, kde se jí dostane výchova, vzdělání a dostatek všeho. Zdaleka né všechny malé holčičky, měly takové štěstí, většinou sem byly přijímány jen dcerky státníků a důležitých zaměstnanců faraona. 

Bentrešit se učila nejrůznějším věcem a vzdělání. Důležitá, byla i znalost hry na nějaký hudební nástroj. Její vzdělání však nebylo jen tak ledajaké, bylo zaměřeno na umění a povinnosti  kněžky. Do chrámového komplexu k zasvěcení bohyně Isis jako její kněžka, byla dána otcem ve třech letech. Dávno zapomněla na rodinný život s mámou a tátou, na hru se sourozenci a kamarády. Z pozemského života byla vytržena, aby mohla vykonávat nejvyšší funkci ve službách samotné bohyně. Je to naprosto odlišný život, od životů prostých lidí, ale i od životů bohatých. Kněžský život je přísný a jediný důraz, klade na oddanost a věrnost kněžky ke své Isis. Již ve 12 letech, skládá slib celibátu a zasvěcení jejího panenství, které je v tomto úřadě i podmínkou. Dívka, však v této době, těžko může posoudit, co tento slib obnáší. Prostě dělá co jí je určeno, jako vzorný a poslušný žák. Nemá tušení o kráse mateřství, ani lásce k muži, je to ještě malá a poslušná dívka. 

Kněžky hrály na slavnostech své bohyně, nebo i divadelních hrách, které vyprávějí různé božské příběhy. Bantrešit, v jedné takové roli také hrála a ráda se k ní vracela na všech slavnostech. Znala přesně svou úlohu a hrála ji velmi dobře. Hra pojednávala o Osirově umučení a vzkříšení. Tuto roli mohly hrát pouze panenské kněžky Isis. Bantrešit , vyrostla ve velmi půvabnou a jemnou dívku. Roli Isis hrála tak jakoby sama touto bohyní byla. Představení, mělo vždy, velký úspěch a hluboký náboženský smysl.

Při jedné, takovéto oslavě se posadil faraon Sethi na svůj trůn a sledoval slavnost. Je to vždycky slavnostní chvíle s ceremoniály a krásnou hudbou, se zpěvem a vůní kadidla. Když, došlo na hru o umučení Osira, faraón zpozorněl. Dílo zná nazpaměť, ale dnes je jiné. Dívka nádherná jako anděl, pláče v roli Isis nad smrtí Osira. Faraon je dojat a vnímá překrásnou kněžku, jako by samotná Isis sestoupila z nebes. Tato krása je však i pro faraona nedostupná. Kněžky Isis, jsou přísně střežené a pod stálým dohledem. Jejich životy, jsou zasvěceny bohyni, jiná varianta neexistuje. Sethi nemůže odtrhnout své oči od krásné kněžky a Bantrešit jeho pohled zachytila. Svého krále si váží nesmírně, ale dnes jej vidí jinak. Jeho oči září touhou a obdivem. Dívka je však zmatená, nezná takové pohledy mužů, netuší co tím říkají. Nevinnost dívky a bezpodmínečná oddanost své bohyni Isis, krále přivádí k šílenství. Dobře zná protokol a ví, že nákolnost ke kněžce se trestá smrtí. V jeho případě minimálně ohromným skandálem. Nemůže však svému srdci poručit! Vyhledává všechny možné akce, kde by mohl Bantrešit zahlédnout. Mezi tím dívka tajně sní o lásce, kterou v ní Sethi probudil. Má výčitky, kaje se před svou bohyní, ale faraon jí v tom vůbec nepomáhá, naopak. Jejich oční setkání je stále častější. Čím více je jejich láska nemyslitelná, tím více je to k sobě přitahuje. Ví dobře, že ani jeden z nich nesmí překročit hranici své touhy a lásky. Jejich láska, však hoří čím dál silnějším plamenem.

Sethi je mladý, pohledný, urostlý muž. Je ženatý, ale svazek je bez lásky. Žena, mu byla přidělena protokolem, je to pro něj jen povinnost k Egyptu. Ale, vskutku u Bantrešit ztratil hlavu po prvním pohledu na ní. Snad i její nedotknutelnost a čistota jej dráždí ještě více. Může mít jakoukoliv ženu z celého Egypta, ale on touží po nemožném! Přesto, vymýšlí , jak by ji jen mohl zahlédnout. Při jedné oslavě pozve i kněžky k hudebnímu vystoupení. Nespustí z dívky oči a dívka je již z hypnosy nervozni, protože i ona sama Setiho dávno miluje i když ví, že je to pro ni největší hřích. Její tělo, ale i duše patří jen Isis. Každý den se modlí k Isis a prosí ji za odpuštění, Isis ji však znamení nedává. Pro dívku je to to nejtěžší chvíle v životě. Miluje Isis a je jí roky oddaná, ale miluje i svého krále, ale ne jako krále, jako muže. Prosí Isis o pomoc, prosí o to, aby se již s králem neviděla, ale tato modlitba je slabá, proti rozhodnutí faraona. Sethi se rozhodl, že dívku získá, i když, i on sám bude velmi riskovat. Vymyslí slavnost, kde kněžky včetně Bantrešit budou vystupovat. Bantrešit, dostane za úkol rychle odběhnout do zahrad a přinést potřebnou větvičku z posvátného keře. 

Dívka odběhne a hledá v zahradě keř, díky kterému tam byla poslána. Keř se pne, nedaleko vzrostlého stromu a dívka k němu přichází. Od kmene stromu se odloupne stín. Sethi se hluboce klaní před kněžkou a prosí ji o vyslyšení. Je sice kněžka a slouží Isis, ale i faraon je její pán. Vyslechne dojemné vyznání a zatočí se s ní celý svět. Není moc času, dívka se musí vrátit, ale faraon ji drží za ruku a prosí o další setkání. Dívka přikývne a pospíchá zpět. Další setkání s faraonem, probíhá hlavně v zahradách, snad při každé příležitosti. Nikdo netuší kam faraon na pár desítek minut vždy zmizí. Ani u dívky nehrozí žádné podezření, je to přeci kněžka a tak se ti dva stávají milenci a doslova hoří svou zakázanou láskou. Bantrešit porušila hlavní přísahu bohyni Isis a je jí jasné, že bude potrestána. Sethi vymýšlí, jak by svou lásku mohl oprostit od slibu a kněžství a zařídit ji život ve své blízkosti. 

Jednoho dne Bantrešit zjistí, že otěhotněla. Schází se, se svým vyvoleným a sděluje mu tuto zprávu. V tuto chvíli to však dobrá zpráva není. Sethi,  nemá ještě připravený plán na záchranu milované. Je to práce s knězi i rodinou, chce aby vše proběhlo nejlépe. Dívka je vychována v přísné kněžské komunitě a svědomí ji říká, že musí přijít za knězem a svěřit se, se svým hříchem. Snad i prosit o pomoc, snad tam přichází s nadějí. Zvolil si ji přeci sám faraon. Po dovyprávění svého příběhu, kněží dívku naprosto izolují a dělají vše proto, aby se již s faraonem nemohla potkat. Nosí pod srdcem faraonovo dítě i když, byla kněžkou Isis. Uvězněná v samotě přichází o svou bohyní i o svého faraona. Jednoho dne se otvírají dveře komory, kam dívku zavřeli a kněžka, která tam vstoupila řekla poselství od Isis. Zradila jsi Isis a nyní by jsi způsobila i ohromný problém v královské rodině. Faraon by musel před soud a musel by se zodpovídat. Pokud mu nechceš ublížit, nejlépe bude když si sama vezmeš život. A stalo se. Zoufalá dívka ztratila vše a rozhodně by nechtěla, aby faraon měl díky ní problémy. Plakala pro svou lásku a pro své nenarozené dítě, ale věděla, že od Isis se slitování nedočká. Vzala kalich s jedovatou vodou a vypila jej.

Mezi tím se Sethi již ptá po své milované, proč ji nikde nevidí. A kněžky mu vypráví ten příběh, jak si sama vzala život. Sethi upadá do zoufalství, hledal možnost jak vztah zlegalizovat, ale povinnosti jej odvedli do boje a než se vrátil, vše bylo dokonáno. Nešťastný Sethi se uzavírá do sebe a slibuje své milované, že za ni brzy dorazí. A že jeich láska bude naplněna v posmrtném životě.

Hrobka Sethiho I.

Sethi I. i když zemřel mlád, dokázal vybudovat mnoho chrámů. Jedním z nich je chrám Setiho I. v Abydu. Tento chrám přímo navazuje na příběh Dorothy Eady. Jen díky ní její reinkarnaci, byl chrám zvednut z trosek a obnoven. Muselo to být velmi významné místo pro Setiho I. když vzbudil duši své milované Bantrešit a přemístil ji do těla Dorothy. Snad jej nikdo jiný tak nemiloval a nebyl mu tak oddán jako tato kněžka a proto jejich silné emoční pouto, nenaplněné lásky je svazuje na vždy. Snad jen pro tuto oddanost čistotu a lásku se Bantrešit mohla vrátit na Zem a vykonat úkol, o který ji Sethi požádal. Chrám Sethiho I je úžasným dílem, které v sobě nese mystiku a vesmírné tajemství. Říká se, že je zde vybudována brána - portál a že Osiris tudy může procházet. Snad Sethi I věřil, že se mu touto cestou jednou může navrátit i jeho milovaná.

Sethi I si dal vystavět překrásnou hrobku v Údolí králů, dnes je známa jako KV 17. Byla, objevena již v roce 1817 italským archeologem G. Belzonim a do roku 1845 v podstatě znehodnocena a zničená. Mumie zde již údajně nebyla.Vyvstává nová teorie, že Sethi I. byl odvezen z Egypta i se svým sarkofágem a dnes leží, kdesi v Británii snad i muzeu, nebo soukromé sbírce pod pseudo jménem. Egyptologové, však prezentují jinou teorii. Mumie Sethiho I. měla být nalezena v roce 1881 v hrobce nejvyššího kněze Pindujema II. a hrobka má dnes název DB 320 nebo QV80. Měli, zde být naskládáni panovníci z 18. 19. a 20 dynastie, na jedné hromadě.

Der el Bahir, je archeologická lokalita na západním  břehu Nilu poblíž města Luxor. Hrobce se říká Královská skrýš. Bylo, sem naskládáno přes 50 mumií královského původu, včetně Sethiho I. Hrobka kněze, byla nalezena náhodou. Přes propadlý strop hrobky, tam spadla koza. Majitel ji šel vytáhnout a uviděl na sobě naskládané zaprášené a poničené mumie. Zajímavé na tom je, že tento nález tajil přes 5 let. A potichoučku rozprodával ,co od sut vytáhl, včetně mumie. Kolik cenností prodal se nikdy nepřiznal. Až, když vytáhl mumii a šel ji prodat, vše prasklo a policie ho donutila přiznat místo nálezu. Mumie, nebyli zrovna v moc dobrém stavu, byli vytaženy ze svých hrobek, bez rakví a ochrany. Zaprášené a naházené jedna na druhé. Jak, byl nalezen v tomto nedůstojném zmatku Sethi I.? Prý jeho mumie neměla ani hlavu, ale na obvazech, byl nápis Sethi I. ,tato teorie se zdá být dosti nejistá.

Tedy to, že Sethi I. je dnes uložen do Nového muzea v Egyptě, není vůbec jisté, mumie může být kohokoliv z hrobky, bylo jich tam více nežli  50. Konec Sethiho I. je tedy značně nejistý, a i poslední uložení samotné mumie není jisté. Také je zvláštní, že kdosi sebral mumie faraonů z jejich luxusních hrobek. Z hrobek, kde byl zaznamenán jejich život, kde měli své věci a hlavně sarkofágy, které mumie chránily. Z těchto posmrtných chrámů je kdosi posbíral a naházel na hromadu do jedné hrobky, prý pro jejich záchranu, před zneuctívači a zloději hrobek. Proto, se této hrobce říká Královská skrýš. Celé to, ale moc nedává smysl. Sethi I. byl vyjmut ze své luxusní hrobky, ta byla následně zapečetěna a samotná nejdůležitější mumie, byla naskládána nedůstojně do malého nezabezpečeného prostoru. Zde se totiž propadl strop a tak byla objevena, s mumiemi které nakonec čistili zloději několik let. Narozdíl od Setiho hrobky, která byla nalezena naprosto v výborném  stavu a nepoškozena. To nedává smysl!

Vypadá to tak, že mumie z hrobek byli vytaženy a uschovány na toto místo při vykrádání jejich hrobek. Samotná mumie je dnes již velmi těžko prodejná. Jejich obvazy, byly poškozeny a všechny klenoty které se do nich ukládaly pryč. Stejně jako cennosti z hrobek. Nápisy na obvazech již mohl vytvořit kdokoliv. Hlavně nedává smysl, vytáhnout faraona z luxusu a pohodit ho s 50 dalšími. Pokud by chtěl vládnoucí král předejít vykradačům hrobek a skutečně chtěl posbírat nejdůležitější mumie a ukrýt je před nimi, tak tento král si byl vědom posvátnosti tohoto procesu a vytvořil by pro pozůstatky královských rodin z několika dynastií důstojný prostor minimálně s rakví s jménem pro každou mumii. Pokud nemáš jméno, nikdy jsi nebyl. Hrobka Setiho I. byla zničena, sarkofág a zřejmě i mumie je v Británii, jeho chrám zbořen. A tak přišel čas na zázrak a reinkarnaci...

Koho jiného by Sethi mohl prosit o pomoc nežli osobu, která se obětovala pro jeho slávu? 

(pokračování příběhu Dorothy Aedy Omm Sethi kapitola II.)