Vyspělé civilizace, ztracené v čase

19.09.2021

KAPITOLY: NEOLITICKÁ REVOLUCE - ŽIVOT, PŘED POTOPOU SVĚTA - JE ŘECKÉ MĚSTO HÉLIKÉ SPOJENO S ATLANTIS? - GOBEKLI TEPE - VATIKÁNSKÝ ARCHÍV.

Co dopomohlo, velkým a vyspělým civilizacím, aby se staly zapomenutou minulostí? Proč a z jakých důvodů docházelo k apokalypsám, které dokázaly, tyto kultury zcela vymazat z lidských dějin? Kultura přestane existovat, pokud o ní její kronikář, z nějakého důvodu, nebude dělat další záznam. V praxi to vypadá tak, že se stala velice významná věc, ale nikdo ji nezaznamenal, jakoby se tato událost, tedy nikdy nestala. Není rozhodné, zda je to napsaná kronika a nebo, jeskyní malba. Rozhodující je, samotný záznam z kterého můžeme nejen číst, ale i určit z jaké doby, pochází.

Ztracené říše, jsou doposud zakonservovány, pod nánosy kalu a sedimentů, pod hladinou oceánů, moří, průlivů i koryt řek. Obdobný scénář je i na souši. Nánosy písečných dun, skrývají ta samá tajemství, jako moře, nebo džungle. Zde, ještě máme šanci pradávné kultury identifikovat. Téměř beznadějné, to však je u civilizací, které disponovaly takovou infrastrukturou měst a obcí, že další kultury, které se zde následně usadily, začaly pouze stavby rozšiřovat, nebo upravovat a následně si celkový vznik převzatého města, jednoduše připsaly, pod své předky a svá jména i nastupující generace. Přesně tak, jak to praktikovali národy, které kolonizovali jiné země. A tím v podstatě my se dnes, nemáme ani jak dozvědět, kdo a kdy v této lokalitě původně působil. To hodně zkresluje fakt o pradávných civilizacích. Pod jedním městem, může ležet několik vrstev nánosů, jako například u Troji, to bylo, až 9 (někde popisují i 12) na sobě, zaniklých a následně opětovně vybudovaných měst, v podstatě na stejném místě. Troja, by měla ležet právě mezi těmito vrstvami. Historici datují, první artefakty z vykopávek města, do 2 poloviny 4 tisíciletí. Homérova Trója, by měla, ležet jako sedmá v pořadí i když nález je faktem, historici považují události, které popisuje Homér o městě Tróji, jako fikci a mýtus. Díky tomuto mýtu, však město bylo potvrzeno. Pokud, by zde bylo poslední město zachováno a udrženo do dnešní doby, jen stěží, by mohla být, pod historickým městem, Trója identifikována. A tak, nacházíme kousíčky záznamů, jen když se nějaká část města bourá a inovuje.

Pro každého podnikatele, který stavbu financuje, je to noční můra. Pokud se u výkopu najdou pozůstatky z jiných dob, archeologové lokalitu uzavřou a zahájí zde výzkum. Stavba, se tak může protáhnout i na několik let v té lepší variantě. Ta druhá možnost je, že se celé území vyhlásí za archeologické naleziště a tím se zamezí další výstavbě. Města, jsou však přelidněná a tak je výstavba nutná a mnohdy úřady, hodně přivírají oči. Nalézt a potvrdit opravdu minulost, po které se procházíme je složité. Navíc, ne každý stát je ochoten vydat povolení k vykopávkám a často je to i velice riskantní, protože přesně tam, kde by měl být, prováděn intenzivní průzkum, je velmi nestabilní politická situace.

Práce archeologů je velice zdlouhavá a náročná, potřebují se maximálně soustředit, jejich čas k vykopávkám, je byrokraticky omezen. Celá řada průzkumů se již dá řídit na dálku, ale prvopočátek k zadání dat a lokality musí, být fyzický. Místa pozůstatků staveb, již dobře dokážeme zmapovat, ale artefakty počítačem ze země nevykopáme. Metody, jako jsou průzkum lidarem, nebo fotogrammetrií posouvají archeologické práce o stovky let. Snad se dočkáme, že tato místa, budou vědci moci prozkoumat a zdokumentovat, dříve nežli zmizí definitivně. Hory, nekončícího písku se rozlévají po pouštích a je pod nimi, téměř nevyčerpatelná archeologická lokalita, mapující pradávný život, zaniklých civilizací, které se zde usadily mnohem dříve, nežli před 3 000 lety př.n.l. a mnohem dříve, nežli se úrodná krajina proměnila v poušt. Mnoho, nám napovídají o těchto kulturách mýty, jiné informace v podstatě, ani nemáme. To je, ale velmi diskutabilní téma. Identifikovat zaniklá města z vyprávění, když se lokality a interpretace, xkrát za tisíciletí změnily, je složité, až nereálné. Jako například příběh o bájné a překrásné Atlantis. Tato báje, má mnoho svých fanoušků a bylo o ní sepsáno, snad tisíce knih. Může však, být tento mýtus pravdivý? Pokusme se tuto záhadu rozluštit společně a začněme od úplného začátku.

Neolitická revoluce

Neolitická revoluce. Historický zlom, který nastává po poslední době ledové. ( 10 000 let př.n.l.) Lidé, kteří doposud žili, jako sběrači a lovci v tlupách, mění od základu své zvyky. Kočovníci, putující krajinou za potravou, se usazují na úrodných místech v blízkosti řek, trvale. Vznikají první osady a lidé si své domovy a území začínají bránit. Okolo jednoduchých příbytků, vytváří první zábrany, proti zvěři a nežádoucím návštěvníkům. Po té, co se tyto kočovníci usadili, nemuseli všechnu svou energii vkládat na nekonečné přesuny za potravou a neustálé budování a rozebírání, svých primitivních táborů. Zjistili, že potravu si mohou chovat nebo, pěstovat a tím jim, zbyla spousta času na zdokonalování svého života a vývoje. Podle vědců se tato neolitická revoluce rozšiřuje, od Úrodného půlměsíce, postupně do Evropy. Úrodný půlměsíc je název, pro území budoucí Mezopotámie. Osídlená půda na mapě vypadá, jako půlměsíc a spadají do ní dnešní státy Irák, Sýrie, Libanon, Jordánsko, Palestina, Izrael, Turecko, ale i Egypt. Zde, tedy podle vědeckých studií začal člověk vytvářet první civilizace.

Teorie o nadprůměrně vyspělých kulturách před 10 000 lety př.n.l. do vědeckých prací nezapadá a proto se ve školách učíme, že vznik prvních vyspělejších národů začal, až kolem roku 3 000 př.n.l. právě v této lokalitě. Zápisky kněží z Egypta o bájné Atlantis, která měla zmizet pod hladinou moří, za pouhý jeden den, před více než 10 000 lety př.n.l. tedy vědci logicky považují za sice krásnou, ale pouze antickou báji, která se nezakládá na pravdivé skutečnosti. Na druhou stranu, vědci přiznávají, že z tohoto období víme velice málo, přesněji řečeno nic. Nemůžeme existenci Atlantis potvrdit, ale ani vyvrátit. To, že o té dávné době máme, tak málo informací, neznamená, že zde nemohl, být a fungovat inteligentní život. Atlantis, nebyla jedinou civilizací své doby. Musela s někým obchodovat a komunikovat. S dalšími zeměmi, na obdobné úrovni, jako byla sama? Je to pravděpodobné. Řecký filosof Platón, popisuje expanzi Atlantis, ke konci doby ledové a velice zastřeně, potvrzuje její lokalitu, kdesi v okolí Středozemního moře. Úrodný půlměsíc, také přímo souvisí se Středozemním mořem, to je již, ale vědecká novodobá a potvrzená studie. Tak, jako další studie, která potvrzuje Doggerlend. Mezolitický ráj, neboli Atlantis severu.

Při konci doby ledové se tvořilo i Severní moře, které rozdělilo Británii od Severní Evropy. Doposud totiž Británie, byla součástí kontinentu Evropy. Dno, Severního moře, bylo součástí krajiny Doggerlednu. Měla zde, být delší léta a kratší zimy, kde žili lidé, tisíce let. Příjemné úrodné klima, kde však hladina moře, začala urychleně stoupat, díky tání ledovců. Ledový příkrov Laurentide se zbortil do severního Atlantiku a moře se zvedlo natolik, že celou tuto krajinu zalilo. Británie, však, byla definitivně odříznuta od Evropy, až ohromnou vlnou tsunami, která vznikla po zřícení grónského ledového příkrovu. Konec doby ledové, byl velice dramatický a postupně měnil ráz, celé stávající krajiny. Bortící se ledové příkrovy následkem oteplování, které byly příčinou nejen, ohromných tsunami, ale i masivního rozlévání moře do všech nížin a proláklin, zapříčinily i zánik, mnoha doposud fungujících a prosperujících kultur. Ne všichni se stačili přesunout, na jiná bezpečnější stanoviště. V každém případě jejich civilizace, byla zničena živelnou pohromou.

Kde skončili lidé z Doggerlendu, zůstali odříznuty na vznikajících Britských ostrovech, nebo se stačili přesunout dál do Evropy? Na tyto otázky se odpovědi, asi nedozvíme. Ale fakt, že krajina Doggerlendu, vůbec existovala je velký vědecký posun, protože, již byly, nalezeny artefakty, které tuto teorii potvrzují. Tyto, artefakty se po tisíciletí nacházely na dně Severního moře, po lidech z období mezolitu a jednoznačně potvrzují existenci různých kultur, které buďto zanikly zcela a nebo, byly roztříštěny mezi stávající kmeny, z pevniny, kde se následně sžili s místními lidmi a jejich zvyky. Civilizace mizí a znova a znova se zpět tvoří. Opravdu, svět před koncem doby ledové, byl tak primitivní a nebo, mohl vypadat naprosto opačně? Dnes, vědci potvrzují zničenou část země, která leží na dně Severního moře, zítra mohou nalézt důkazy o existenci Atlantis. Není to vůbec nereálné, naopak hovoříme totiž o přibližně stejném období. A také se dozvídáme, že v této době lidstvo procházelo neolitickou revolucí u Středomoří. A právě u Středozemního moře, vznikaly nejvyspělejší civilizace všech dob. Vypadá to, že Platón mohl mluvit pravdu? V každém případě, lepší lokalitu a místo, pro svou krásnou Atlantis, by vymyslet nemohl.

Život, před potopou světa.

O možném vyspělém životě, starším 10 000 let př.n.l bohužel téměř, nic nevíme. A tak, se pouze domníváme, jak svět mohl vypadat. Mnoho nálezů, však neodpovídá datování mladšímu 3 000 let př.n.l. Ani u pyramid v Gíze (vznik 2 500 př.n.l.) nevíme přesný letopočet vzniku, jen se domníváme, že by to mělo odpovídat datu, které historici, jen neradi překračují. Jisté, to však není a ohromující dokonalost staveb pyramid, nás navádí k myšlence, že architektem s přesnou znalostí astronomie, matematiky a fyziky, nebyl asi jedinec z rodiny sběračů a lovců, primitivních kmenů. Pyramidy, potvrzují velmi vyspělou civilizaci, která jakoby, přes své dokonalé stavby, byla schopná komunikovat s celým světem. Pyramidy a nevysvětlitelné stavby, neznámých technologii se nachází po celé planetě nespočet. Kdo a k jakému účelu je vytvořil, je stále nezodpovězenou otázkou i v 21. století.

Jak můžeme tedy tvrdit, že v popisované době, například atlantská civilizace, existovat prostě nemohla. Variant, pro vysvětlení zániku, dávných civilizací je několik. V první řadě, to jsou živelní pohromy. Další jsou války a drancování, jistě i pozdější vliv inkvizice a nemocí. Platón popisuje zánik, jedné celé ohromné a vzkvétající země s ostrovním zlatým městem králů, za pouhých 24 hodin. To je, velmi nepravděpodobné. Žádná civilizace nezanikne, takto naráz. Vždy, je to postupné a i když lidé zahynou, další z nich se zachrání, odvíjí se to od toho, jaká pohroma je postihla. Pokud je město přepadeno a vypleněno je to zlé, ale šance na únik tu jistě je. Potom opravdu lidé mohli přejít k dobyvatelům a nebo, byli povražděni, také mohli uprchnout a sžít se s jinými kmeny, kam, ale přenesli své zkušenosti a historii, která se přetvořila na pozdější mýty. Tímto způsobem, asi zaniklo mnoho kultur. Ohromná Atlantis, ale takto nezmizela z povrchu zemského. Není, reálné, aby celá civilizace, navíc ještě velice kulturní a vyspělá se všemi možnými technologiemi, vojenskou nadřazeností, několika tisícovou flotilou a pevninským územím, zanikla tak, jak filosof popisuje.

Pro příklad, připomene příběh dávného, krásného města, Pompejí. Pompeje, bylo velmi kulturní římské město, plné vymožeností. Nebylo, tak veliké počet obyvatel měl, být kolem 15 000, ale disponovalo celou řadou lázní, obchodů, nevěstinců i krásných vil bohatých Římanů. Spadalo do velmi oblíbené lokality, nedaleko Neapole. Zkáza města nepřišla z hodiny na hodinu, předcházelo ji několik menších, ale výrazných zemětřesení a otřesů, několik dnů předem. Lidé, však neznali sílu, krajině dominujícího Vesuvu. Poslední erupce, byla zaznamenána před 700 lety a tak nepovažovali zemětřesení, za tak závažnou předehru, následné zkázy. Hovoříme, zde o sopečné aktivitě a o výbuchu sopky Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Tento výbuch, tedy předcházelo, několik zemětřesení. Voda v lázních přestala téci. Země se chvěla. Lidé měli dostatek času na evakuaci a i když podobnou situaci nezažili a neměli o tom moc informací, město opustili. Mělo zde zůstat pouze 2 000 lidí. Kdo, tito lidé byli a proč neodešli s ostatními? Generace starších občanů, nemocní a postižení a zřejmě otroci, kteří zde museli pracovat na své pány, hlídat jejich majetek a žít v nelidských podmínkách. Pro ně, tato zkáza, byla v podstatě vysvobozením a ještě se stali nesmrtelní. Možná, tu ještě zůstalo pár bohatých, kteří se obávali o svůj majetek a nevěřili, co může přijít.

Bohužel katastrofa, byla fatální a zničující. Celé město, zmizelo pod vesuvskou pemzou a popelem. Příběh o zániku Pompejí, asi známe všichni, díky archeologickému odkrytí, tohoto místa. My zde, ale zkázu města připomínáme, protože vědci vědí, přesný průběh erupce sopky, co jí předcházelo a jak dlouho to trvalo. Vzhledem k tomu, že se převážná část obyvatel stačila přesunout a zachránit je zřejmé, že lidé při živelní pohromě, jakou jistě výbuch sopky je, se stačí alespoň částečně evakuovat. Pokud, bychom patnáctitisícové město přirovnali k celé civilizaci 98% obyvatel, bylo schopno se zachránit. Kultury žijící v aktivní tektonické zóně museli vědět, jak přežít a kdy se musí evakuovat. Jistě, že se to, asi vždy nepovedlo, bez následků a ztrát, ale lokalita Středozemního moře, je velice tektonicky aktivní a národy, zde žijící, to dobře vědí. I část Atlantis, mohla zničit, takováto pohroma, protože Platón popisuje zemětřesení a propad, ostrova na mořské dno i následný výbuch sopky je reálný, podobně jako v Pompejích. Opakující se vlna tsunami je součástí, těchto zkáz a její ničící a devastující síla je pravděpodobná a závěrečná část pohromy.

Nereálná je však myšlenka, že tato civilizace zanikla celá a v tak krátkém časovém úseku. Pokud, byla natolik vyspělá, většina obyvatele včetně královské rodiny se stačila přesunout na bezpečná místa. Tak, jako všechny ostatní civilizace, postižené podobnou zkázou. Navíc k Atlantis, podle popisu, patřilo ohromné území na souši, kolem celého Středomoří. Kam se obyvatelé Atlantis následně přesunuli? A mohli založit později, nové národy? Nebo se rozptýlili do všech světových stran a tam se usadili a sžili s ostatními? Proč o ztracené Atlantis, vypráví právě kněží z Egypta? Je Egypt, nějak propojen s touto civilizací? Je vyspělost národů v oblasti Středozemního moře náhodou, nebo genetickým pozůstatkem předků? Inteligenční nadprůměrnost, antického Řecka, kde se vlastně vzala? Kdo jsou Řekové, když Platón popisuje, že znali samotnou Atlantis? Mnoho kultur z oblasti Středomoří zaniklo, Řecko však, mezi ně nepatří. Pokud, bychom filosofa brali do slova, potom tedy Řecko je nejstarším národem ve Středomoří a mohlo, by být hlavním adeptem, na předky z Atlantis. I kněží, kteří zaznamenali popis a zánik tohoto impéria si po devíti tisíci letech, vybrali opět Řeka Solóna, přes kterého se zpráva dostala, až po dalších staletích k Platónovi.

Samotný Egypt si kněží velmi vážil, pokud tedy ukrývali nějaké tajemství, dobře věděli proč a všichni to respektovali. Mohou, být tedy starověcí Řekové, potomky bájné Atlantis a proto právě je kněží oslovili? Řekové, tuto možnost nevylučují. Nakonec, vyprávění Platóna a popis bájného, zapomenutého ostrova se velmi podobá popisu Řecka z té dávné doby, kdy ještě země, nebyla rozdrobena na mnoho ostrůvků, ale tvořila jeden velmi prosperující a úrodný celek. Ta samá zkáza, která v jedné době postihla Atlantis, zničila i Řecko, což mnohému napovídá. V této lokalitě, však otřesy země, ani katastrofální tsunami, nejsou žádnou výjimkou, spíše realitou s kterou, zde žijící obyvatelé musí, čas od času počítat. I řecký ostrov Théra, který je dalším, adeptem na atlantský ostrov, postihl obdobný osud. Výbuch sopky, potopil nádherný ostrov s potvrzenou kulturou na vysoké úrovni. Živelní pohroma, měla katastrofický dopad i na celé okolí. Popel vylétl, až do výšky desítek kilometrů, a snášel se zpět na rozlehlé území, kde následně vytvořil, jakousi krustu, kterou nyní vědci mohou, spatřit ve vzorcích zeminy i na velmi vzdálených místech, od samotného epicentra výbuchu.

Ostrov svou dřívější slávu, již nebyl schopen obnovit, zůstala z něj pouhá část, skalnatý okraj a obyvatelé z ostrova asi neměli, moc variant na záchranu. Následující několika patrová tsunami, se měla opakovat, několikrát po sobě a vědci se domnívají, že právě tato pohroma, mohla zničit i část dalšího pobřeží a to, Kréty, která dominovala této době. Kréta, by měla být přímou součástí atlantské obdélníkové země, kterou popisuje Platón (podle teorie K.Donn). O tomto národu Mínojců, mnoho nevíme, jejich zánik, měla mít na svědomí právě sopka, ze sousedícího ostrova. Ale pozůstatky z této kultury a její země, kterou následně kolonizovali Řekové, jsou doposud, archeologickou perlou Středomoří. Historicky a geologicky, doložitelná fakta, nám vytváří představu o životě národů, kteří zde budovaly, své zázemí a domovy. Za život, v této luxusní lokalitě, si příroda však, vybírala svou krutou dań, bez společenského rozdílu. Scénář se opakuje, stále dokola a my si uvědomujeme, že přesně, takto měl být zničen a potopen i bájný ostrov o kterém je záznam i ve starém Egyptě. Pokud, tedy Platón skutečně, hovoří o lokalitě Středozemního moře, (uvádí zánik části Řecka společně s Atlantis) pravdivost 12 000 let starého příběhu, dostává šanci a reálnou podobu. Nakonec i národy, zde žijící stále přirovnávají své nálezy, ke ztracené Atlantis a tím v podstatě potvrzují, že mýtu od řeckého filosofa, do jisté míry věří. Možná vědí o trošku více, nežli my, všichni ostatní.

Je, řecké město Héliké, bájnou Atlantis, nebo, tento tajemný název mohl, patřit římskému městu Baiae?

Starověké Řecko, je kolébkou demokracie a filosofie. Vzájemně konkurující si městské státy, které mezi sebou mnohdy i válčily a torza těchto překrásných měst, obdivujeme doposud. Archeologické vykopávky a pozůstatky z dávnověku, jsou v Řecku velmi rozsáhlé. V poslední době se tato skupina ještě více rozšiřuje o potopené lokality, kde se nachází, nám neprozkoumaný staronový, řecký svět. Středozemní moře, doposud ukrývá, podle odhadu, až na 200 ztracených měst a vědci předpokládají, že mnoho z nich bude vykazovat, právě nejstarší řeckou kulturu. Řekové, si jsou vědomi své dávné výjimečnosti a nadřazenosti, nad ostatními národy a doufají, že konečné potvrzení, bájné Atlantis, bude na jejich území. Nejen badatelé, ale i vědci pracují s touto myšlenkou a po celém Řecku, již vzniklo několik lokalit, které údajně připomínají, tuto zaniklou civilizaci.

Jedním z těchto míst, je na století ztracené město Héliké, které zmizelo pod vodou a ani poloha města se nedochovala. Osud Héliké je prý totožný s Atlantis a dokonce vznikl názor, že by se mohlo jednat o samotnou Atlantis, protože starověké Řecko se řadí mezi velice vyspělou civilizaci. Platón, sepsal své dílo krátce po zániku Héliké a tak se mnozí domnívají, že čerpal právě z této katastrofy. Že zánik města vyobrazil, jako zánik civilizace Atlantis. Poutní místo s chrámem boha Poseidona, mělo ležet v Korintském průplavu, což je historicky i doloženo. Z mnoha vnitřních bojů a válek, začalo Řecko upadat, samozřejmě, že zásadní úder, přišel od Říma, již v roce 146 př.n.l., kdy kolonizátor, jakým jistě Řecko po staletí, bylo, se stal sám, pouhou římskou kolonii. Pro, tak svobodomyslný národ to musel, být katastrofální zvrat, nejen v myšlení. Nejvíce, upadala morálka lidí. A k tomu všemu, ještě na Řecko padal hněv bohů.

Poseidon, měl Héliké zničit v roce 373 n.l., pomocí trojzubce, vyvolal zemětřesení a následnou tsunami, která město smetla. Bůh, byl natolik rozezlen na obyvatele, že zkáza byla fatální! Podobnost příběhu se zaniklou Atlantis, je vskutku velká v mnoha bodech se však rozchází s popisem filosofa! I tak je Héliké, nadále přirovnávána k Atlantis. Archeologické práce, které pod vedením Dory Katsonopuové, zde probíhali, mají své výsledky. Město Héliké, bylo potvrzeno i artefakty, v podobě mincí. Mince na jedné straně zobrazují, boha Poseidona a na druhé straně, jsou znázorněny dva delfíni, nápis EVIK je zkratkou pro Héliké, čímž se legenda mění na historii. Z římských záznamů se dočteme, že pět dní před zkázou města, prý moře vydávalo plné sítě ryb a mořských živočichů z hlubin. Také pozemští živočichové, hlavně krysy hromadně utíkaly do vnitrozemí. Město se chvělo, pod náporem zemětřesení, až nakonec zmizelo zcela, pod hladinou. Héliké mělo, být vidět pod vodou stovky let a vytvářelo, tak tajemnou, překrásnou lagunu.

Časem však, lagunu zanesl kal a sedimenty a město zmizelo na celé věky. Až, v nedávné době se vrátilo zpět na výsluní. Po celá staletí, to byl mýtus a legenda, dnes vědci musí uznat všechna fakta a připustit existenci, tohoto města a dokonce zvažovat, že by tento nález mohl mít spojitost i s mýtem o Atlantis. Nedaleko, nálezu města Héliké, má ležet i Héraklova jeskyně. Báje popisují, že polobůh Hérakles se v Korintském průplavu, vyskytoval dosti často. Hérakles je řeckým hrdinou a právě Héraklovy sloupy, mají určovat směr Atlantis. Má se za to, že tyto sloupy, jsou na hranici Gibraltaru a samotná ztracená země je potopena, kdesi v Atlantickém oceánu.

Podobně, jako bylo objeveno město Héliké se nedaleko Neapole, odkrývá celá, překrásná, podvodní archeologická lokalita a muzeum. Město, zde ukryté pod vodní hladinou, nese název Baiae. Dalo, by se říci, že toto místo, bylo čistě královské a jen pro vyvolené, nejbohatší občany. Archeologové, zde nachází luxusní sídla, která disponují termálními, lázněmi a bazény, které lemují, dokonalé mozaiky, složitých, nadčasových vzorů. Cesty, přístavní mola a zahrady, zdobí nádherné sochy, které se po staletích dočkaly a pyšně předvádí svou krásu, všem přihlížejícím a začínají vypovídat, příběh své doby. Díky úžasné a precizní práci, italských archeologů, se potopené město vyhlásilo za chráněnou lokalitu a probíhají, zde záchranné práce, které mají zajistit tento poklad, pro další generace. Nemohou vyzdvihnout město na povrch a tak rekonstrukce pobíhá pod vodou. Je to velice náročná práce, specialistů, vědců a archeologů. Nalezené město je za staletí pokryto mořskou florou a ta v podstatě ničí, tuto památku. Očista a péče o podmořské město je prioritou, pro tyto lidi. Takže dvě dobré zprávy, nalézáme a evidujeme další podmořskou lokalitu, která ve své době, byla velice významná a mohla, být vystavěna na pozůstatcích dalších předešlých měst, jako na mnoha jiných místech. A druhá dobrá zpráva je o tom, že toto místo zanášíme do map a vytváříme z něj podmořské muzeum. Jedním slovem evidujeme historii.

Řecko i Řím si je jisto, jedinečností legendy o Atlantis, podvědomě, ji tyto národy vnímají, jako skutečnost a usilují o dokonalost, inteligenci, krásu, stabilitu, přepych a nadřazenost, svých národů, tak jako to slýchali z bájí o Atlantis. Jakoby, tu dávnou historii měli zakódovanou v genech. V Řecku připouští, teorii o městě Héliké a spojitosti s Atlantis a to samé se děje i v Itálii i tam nevyvrací myšlenku, že by město Baiae, mohlo mít jistou spojitost s Atlantis, naopak. Padají dokonce názory, že jedno, nebo druhé město je samotnou Atlantis. Potom tedy, ale je zřejmé, že tyto dvě země, mýtu o Atlantis věří a přikládají mu i jakýsi důležitý význam. Řecký filosof Platón, popisuje lokalitu bájného ostrova, kdesi ve Středozemním moři. A dva národy, které ve své době, kolonizovali téměř celé Středomoří a v dějinách historie hrají významnou roli, klidně připouští teorii, že jejich podmořská nalezená města, mohou, mít jistou návaznost na Atlantis. Asi, zapomínají na teorii, která tento ostrov přesunula do Atlantického oceánu. Zdá se tedy, že národy vzdálenější Středozemnímu moři, mají více konzervativní názor na možnou historickou skutečnost mýtu. Čím dále od moře žiješ, tím se mění i tvá mýtická mentalita.

Člověk, zde žijící si neumí představit zemětřesení a tsunami, ale také nezná krásu a rozlehlost moře, jeho živočichy a stále kroužící a křičící desítky druhů ptáků. To vše, dokáže neskutečně dobíjet energii a unavenou mysl. Slunce a bílé, písečné pláže a vlny valící se z tyrkysově modrého průzračného moře, jsou opakem, studených deštivých dnů v temných uličkách, přelidněných západoseverních měst. Podmínky v jakých žijeme, napomáhají k ucelení názoru. Člověk, který nikdy moře neviděl, může těžko pochopit řecké mýty, přes to ale, může mít velký vliv a jeho názor může, být prezentován, jako fakt z kterého nejen laici vychází. Docházíme do bodu, kdy významné středomořské národy, v 21. století, nevylučují možnou existenci Atlantis a dokonce se ji snaží i potvrdit, ale vzápětí na to, historici tuto domněnku vyvrací, protože jim nesedí datace. A obratem se dozvídáme, že například v Turecku, byla nalezena lokalita megalitického města, z neznámého důvodu, obyvateli zasypána a tím v podstatě zakonzervována. Datace se hodně vzdaluje od 3 000 let př.n.l. tedy od vzniku prvních civilizací a přibližuje se k době působení, vymyšlené Atlantis. Kdo se v tomhle má vyznat a čemu vlastně můžeme věřit? Doporučíme, spoléhat se, na svůj vlastní úsudek a rozum.

Gobekli tepe

Velice významné archeologické naleziště v Turecku. Vzhledem k tomu, že je doposud prozkoumáno pouze asi 5 % z této lokality, závěry jsou povrchní a nepřesné. Čím, si jsou však, vědci téměř jisti je přibližná doba výstavby tohoto prasídliště. Civilizace, která město vystavěla působila na území dnešního Turecka, před 9-12 tisíci lety př.n.l. Vědci zjistili, že území s megalitickou zástavbou, lidé zde žijící opustili. Před odchodem, však celou lokalitu zasypali pískem. Proto, toto místo zůstalo doposud zakonservované a nedotčené, jinými kulturami. Obyvatelé Gobekli tepe, byli součástí velmi vyspělé civilizace, což jednoznačně předvádí na svém stavitelském umění. Kromě vyobrazení různých zvířat se zde nachází i jakési písmo, nebo hieroglyfy. Je však známo, že mezi vůbec první písemný záznam, vědci uznávají klínové písmo. Počátek civilizací a jejich dorozumívání klínovým písmem datují do období 3 000 - 3 500 let př.n.l. Gobekli tepe, však boří, tyto vědecké mýty a výrazně mění pohled na historii neolitu a vývoj člověka samotného a celého lidstva. Je zřejmé a nyní již i vědecky doložené, že civilizace, skládající se z různých kmenů a kultur, zde působily mnohem dříve nežli před 5 000 lety. Související příklad, naskýtá i město vzdálené od lokality Gobekli tepe, pouze 40 km. Karahan tepe, je další archeologickou lokalitou a vykazuje se, jasným společným znakem sofistikované kultury. S lokalitou Navali cori, tvoří jakýsi souměrný půlměsíc. (dnešní východní Turecko) Předpokládá se, že tyto lokality patří mezi nejstarší archeologická naleziště. Jejich tvůrci, zanechaly po sobě jasné záznamy a je jen na nás, jak budeme schopni tyto záznamy přečíst a zařadit je do naší historie.

I Bible popisuje, před adamovskou historii. To znamená, věky před Velkou potopou světa. Aztékové popisují pět věků, stejně jako Řekové. Mezi tyto věky patří i věk bohů. Je to věk, kdy lidé žili společně s bohy, kteří je učili. I v Egyptě je tento věk popisován, jen z nějakého neznámého důvodu je čas posunut dopředu a tím zkreslen. Proč? Lidé mají právo znát svou minulost! Proč důkazy, které přichází ze všech stran a koutů světa stále nestačí? Proč je nám historie lidstva stále zkreslována a předkládána, jako konspirace? Dnes, naopak můžeme považovat za konspirační teorii, vznik prvních vyspělých civilizací, prezentovaný do dob, pod 5 000 let! Nelze omlouvat systém, který nařizuje výuku, těchto nedostačujících informací. Důkazů je již tolik, že se nedají ignorovat a vyvrátit. Není to, tedy nevědomost, ale manipulace. Někdo nechce, abychom znali svůj původ. Kdo a proč?

Ano, přepíše se tím historie, ale to je součástí pokroku lidstva a člověk, pokud pochopí svůj původ a svou historii, může začít přemýšlet trošku jinak, což by v dnešní době, nebylo vůbec na škodu. Dnes popisujeme zaniklé civilizace, zítra můžeme, tou zaniklou civilizací, být my. Ta představa není, až tak nereálná. Za tisíc let, nezůstane na Zemi po stavbách, našeho věku nic. To je vědecky prokázané. Materiály, mají svou životnost a Země sama umí dost dobře recyklovat. To, ale hovoříme o stavebním materiálu, kam se podějí všichni lidé? Většina zahyne a hrstka se přesune jinam. Přesunutí, při globální katastrofě, však představuje nadlidský úkon. Je to řešení, pro pár vyvolených, kteří budou moci Zemi opustit a utábořit se na jiné planetě, nebo vesmírné stanici? Je to cesta pro movité, nikoliv pro chytré, mladé, zdravé, pro genofond lidstva? Není to, evakuační plán lidstva, ale vymoženost bohatých. Vycestují tedy, tito sami sebou, zvolení jedinci do vesmíru, který jediný je asi bude moci zachránit, před globální zkázou Země. A následně tam, dožijí v osamocení. Na Zemi, byli váženými občany, kteří měli prostředky k vypracování, projektu záchrany lidstva, ale mysleli pouze na své potřeby. Bez Země, však nejsou ničím, jejich konta ztrácí smysl, stejně, jako jejich marné a nenaplněné, životy. Je toto, ten pravý důvod, proč po vyspělých civilizacích, nic nezůstalo? Možná ano a lidé, kteří přežili se museli doslova vsáknout do jiných a odlišných kultur, kde jejich vlastní potenciál, byl navždy potlačen a následně i zapomenut. Tak definitivně zanikají civilizace.

Pokud, bychom celé téma shrnuli, tak vyspělé civilizace, které se nějak nezapsaly do dějin, prostě zmizely. A my, pokud ještě záměrně zkreslujeme historii o naší minulosti, zůstáváme stát na místě a nemáme šanci pokročit dál. Například, vatikánský archív má disponovat, až 85 km regály, plnými záznamů. Archív je však, přísně tajný a střežen stráží. Proč? Vše, co zde v tomto archívu je, by měl znát, každý člověk. Je tam historie. Proč, ji však mohou znát, pouze vyvolení? Navíc, je to církevní archiv, proč a z jakého důvodu je církev nadřazená a zná to, co většina lidí, ani netuší a znát nesmí? Církev se prezentuje spojením s bohem, k čemu má tajné archivy? Je tam ukryto, tajemství o lidském původu a historii lidstva, o pradávných vyspělých civilizacích a jejich kulturách a městech, která jsou na jejich lokalitách následně vystavěna? Ale i řešení globálních katastrof, válek, prevenci a úniku, před nimi? Protože historie se stále opakuje a vrací, díky stále stejným chybám lidstva?

My ani, zdaleka nejsme jedinou a první inteligenti, lidskou rasou, tohoto světa. Může, být v archivech například, záznam o tom, kdo jsou Anunakové a odkud přišli? Jsou to opravdu ti, co přišli z hvězd, jak je zaznamenáno na hliněných tabulkách z Mezopotámie? Nebo, vysvětlení, proč nejsou stavby, dávných metropolí v pozici k severu a tím je zkreslena i datace vzniku, staveb chrámů a pyramid v Severní Americe? Existuje, již studie posunu zemských pólů, kterých mělo, být několik za sebou a jsou řazeny, do období 10-50 000 let zpět! Pro, nás ale, je to doba neexistující, nebo s naprosto primitivním, lidským osídlením. Někdo, však tyto stavby musel vytvořit. Kdo? A kdo vystavěl město, které dnes leží u břehů Kuby? Vědci datují vznik, této archeologické lokality na 50 000 let př.n.l.! Spočítali, že před touto dobou, mohlo mořské dno, na kterém jsou evidentní stavby pyramid, být souší. Kde žil někdo, kdo tyto stavby vytvořil. Přesto se místo historiky popisuje, jako přírodním útvarem! Jako, na mnoha dalších lokalitách světa, přesné geometrické podmořské stavby, jsou prezentovány jako přírodní úkazy!

Vatikán a jeho tajemný archiv.

Má Vatikán, záznamy o těchto pradávných civilizacích? Nakonec, právě inkvizice, při vstupu na americkou půdu, ničila a pálila všechny dosavadní kroniky. Kdo jiný, ale než právě oni měli přístup k dávným myšlenkám a popisům celých historií, původního Nového světa? Aby, se tento svět mohl ovládat, musela se znát přesně, jeho mentalita a víra. Proto musí, existovat záznamy ze všech, nejen amerických kultur. A tyto zprávy, jsou uloženy hluboko v archívech Vatikánu. I pyramidy v Gíze jsou milně datovány do dob 2 500 př.n.l. Kmeny mezopotámských kultur, po Velké potopě dorazily na dnešní území Egypta. Zde, nalezly pozůstatky prastarých kultur. Území postupně obsadily a vytvořily jistou apropriaci. Megality, které zde nalezli, však nedokázala jejich mentalita pochopit. Díky nepochopené technologii, stavby přisoudili bohům. Všichni vladaři, chtěli spočinout v těchto, bohy vytvořených stavbách a tak vznikl mýtus o pyramidních hrobkách. Původní pyramidy, však hrobky nejsou, až ty, co lidé začali napodobovat. Pyramidy, mají mnohem starší původ, než určují vědci, což opět ukazuje na civilizaci, která je musela vyprojektovat a vystavět, na jaké byla úrovni, vypovídá stavba sama za sebe. Egyptologové, však jednoznačně tvrdí, že pyramidy vystavěli faraoni, jako hrobky a jiná varianta neexistuje!

Při prvním odkrytí archeologické lokality Gobekli tepe a určení stáří, vyvstala otázka, zda objevené město nemůže, nějak souviset s pyramidami v Gíze. Mnoho badatelů zastává názor, že pyramidy jsou starší, než určují egyptologové. Datace pyramid, do tohoto období, není ojedinělá. Navíc, turecká lokalita od gízské není, až tak vzdálená a ve své době to mohlo, být jedno království. Logicky, by nás napadlo, že město a pyramidy, mohl být jeden celek. Egyptologové, však tuto variantu naprosto kategoricky zamítají. Pyramidy vznikly 2 500 let př.n.l. a jiná varianta, nikdy existovat nebude! Zastaralý názor, brzdící význam, všech dosavadních i budoucích nálezů na egyptské půdě! Musí dobře vědět, že pyramidy neplnily účel hrobek a velká Sfinga je daleko starší, než oni uvádí. Jednoduše zakáží průzkum těchto míst a svou teorii, mají jistou. Neuvědomují si však, že egyptské památky, jsou celosvětovým dědictvím, které mohou vypovídat o skutečné historii lidstva. Protože, právě Egypt je lokalitou, která nebyla zcela, doposud zničena.

Egypt, není nijak malinká země. Počet obyvatel dosahuje, až k 100 000 000, lidé však žijí většinou v blízkosti Nilu. Tuto zemi, považujeme spíše za chudší, ale opak je pravdou. Egypt, realizuje rozsáhlé projekty, kde vytváří překrásná moderní letoviska. Mezi, které patří i výstavba Nového hlavního města. Miliardové projekty, zde rostou, jako houby po dešti. Převážná část země, ale zeje písečnou prázdnotou. Tato, na první pohled prázdnota, však pod sebou schovává nevyčíslitelnou hodnotu v artefaktech dávných kultur. Ne vždy, byla poušť, pouští. O překrásných oázách a zahradách, plných života se píše i v bibli. Egypt, by měl být zbaven nadvlády, domorodých archeologů a měl, by být zaštítěn dotací států z celého světa, které by mohly provádět na tomto území průzkum. Legálně, oficiálně a bez obav, že pokud zveřejní svůj názor a výzkum, nebude jim znemožněn další průzkum a zakázán pobyt na území Egypta. Protože, tak vznikl dokola opakující se scénář. Pyramidy, jsou hrobky 2 500 let př.n.l. staré, pokud máš jiný názor, nebo dokonce důkaz, už si zde nezakopeš.

Ta samá teorie platí u velké Sfingy. Sfinga je 2 500 let př.n.l. stará a je to pouze socha. To, že Sfinga vykazuje korozi, která vznikla vodou, je nepodstatné. Voda, však v Egyptě není, tak častý jev. Deště a povodně v Egyptě? Ano i to zde bylo, ale před 10 000 lety př.n.l. jinak podle statistik Egypt je suchou zemí. Sfinga měla, být vystavěna v době z které, nejsou žádné záznamy o dlouhodobých deštích, povodních, ani potopách. A tak i když socha vyznačuje zřetelně jasnou korozi a tím i logický posun její výstavby, Egypt zarytě trvá na svém. Proč? Co, tato stavba skrývá? Byla vystavěna dříve a vůbec ne v dnešní podobě? Jsou pod Sfingou rozsáhlé prostory, které vedou, až pod známou Velkou pyramidu? Proč má socha božské Sfingy, vymodelované tělo v takovém nepoměru? Po celém Egyptě, nalézáme sochy sfing a jsou proporčně dokonalé, stejně jako sochy, bohů a faraonů a všech egyptských staveb v nadlidských rozměrech, což je velmi složité vypracovat a udržet správné měřítko a poměr.

Egyptská díla z dávnověku, jsou nezaměnitelná a jednoznačně, precizně propracovaná. Mají přesné proporce. Proč, tedy nejslavnější stavba světa, velká Sfinga je tak nepřesná a nedokonalá? Když ji srovnáme s unikátní pyramidou, její proporce, jsou zarážející! Sfinga vytváří dojem, jakoby to byla zamaskovaná, jiná původní stavba, nikoliv však záměrné znázornění sfingy s tělem lva a lidskou hlavou. Pokud postavíme Sfingu na její dlouhé nohy, bude před námi stát velice podivný tvor, který rozhodně nebude tělem, ani ničím jiným, připomínat lva. Nejvíce diskutabilní je však hlava. Je patrné, že hlava není původní a byla dosazena dodatečně, někým ne zrovna umělcem, jakoby to, bylo narychlo. Ale v Egyptě nalézáme pouze, dokonalé stavby! Kdo vytvořil a následně, kdo dovolil, toto dílo ponechat stát v blízkosti posvátných pyramid, po celé věky?

Otroci museli vykazovat stoprocentní výkon a architekt za své dílo ručil životem! Žádná sfinga v Egyptě se nepodobá této. Nejen, hlava, proporčně neodpovídá tělu, i její ramena, která v podstatě nemá, jsou nezvykle zkosená, tak jako celá hrud´, která z boku připomíná spíše pyramidu. Při důkladné prohlídce Sfingy, socha působí dojmem, nějaké stavby mauzolea. Rovné, obdélníkové, zkosené stavby. Stavba, byla zřejmě významná a byla, zde uložena důležitá minulost, která měla cosi potvrzovat. Budova, která svými chodbami propojovala pyramidu, ale i v podzemních megalitických sálech tvořila, jakýsi trezor. Historický fond, civilizace, která jej vytvořila a věřila, že se sem v budoucnu navrátí. Aby, významná stavba, byla lehce dohledatelná vytvořila se z ní jakási rychlá, pseudo socha Sfingy. A i kdyby, vše zmizelo v čase, socha je dohledatelná a nezaměnitelná. Také je to poznávací znamení, okolo pyramid jiná Sfinga není, ale pozůstatek staveb, které by se daly se Sfingou zaměnit, je tam mnoho. Čas lokalitu pyramid pozmění, z paláců zůstanou pouhá torza, ale i kdyby Sfingu zaválo písečné moře, pořád ji v této lokalitě ten, kdo ji vystavil dokáže identifikovat. Možná ji vytvořila civilizace, která musela narychlo, území z nějakého důvodu opustit, ale zcela jistě se sem chtěla vrátit.

Tak, jako obyvatelé Gobekli tepe, své město uložili na předpokládaný čas, do písku. A kolik dalších významných lokalit, je takto zakonservováno? Konspirační teorie? Ale, stáří Sfingy, její proporce a Gobekli tepe, jsou fakta! Kdo, měl z archeologů to štěstí, že mohl velkou Sfingu prozkoumat? Ten, kdo se k ní dostal blíže následně musel stejně mlčet. Přitom údajně pod Sfingou mají, být ohromné prostory, kde jsou ukryty záznamy a konkrétní zprávy o existenci, nejen Atlantis. Nakonec i egyptští kněží, potvrzují, že právě v Egyptě se shromaždují, veškeré záznamy lidských kultur. Průzkum tohoto prostoru je však zakázán, to samozřejmě zvyšuje zvědavost a konspiraci. Zda, to je záměr egyptských archeologů a nebo opravdová kamufláž, aby nebyla odhalena skutečná podstata egyptské historie, je otázka. Egyptologové tvrdí, že pod Sfingou, se žádné prostory nenachází, V každém případě, původní Velká pyramida a Sfinga, nevznikla rukou egyptských otroků. Pyramida, není hrobka a Sfinga, není socha lva s lidskou hlavou a nejsou z období, které prezentují egyptologové! Každá sfinga má svůj podstavec a hledí do prostoru, který vlastně střeží. Velká Sfinga je naopak, bez podstavce a pod úrovní. Její zrak sice údajně směřuje k souhvězdí lva, ale jinak je socha nasměrována přímo do chrámu, který stojí těsně před ní. Z paláce dnes vidíme pouze zříceninu základů, ale pokud si představíme, tuto stavbu v celé své původní kráse, Sfinga ji asi nepřehlédla. Neměla, by spíše střežit okolí chrámu a zároveň i pyramidy? Ani architektonicky, umístění sochy, není nijak dokonalé. Chrám těsně před ní, jakoby tam ani nepatřil. Strážce pyramid, ponořený pod úrovní, zkorodovaný od dlouhého působení vody, hledící do zdí, jen pár metrů vzdáleného stojícího chrámu a ve zvláštním, nesouměrném vypracování. To není dobrá vizitka architekta a již vůbec ne faraona, kterému, tato socha patřila.

Hérodotos ve své knize, (Dějiny) popisuje mimo jiné i Egypt a pyramidy o sfinze neříká nic, jakoby v té době prostě nebyla! Myšlenka, že ne vždy sfinga měla známou podobu, se stává reálnou. Místo sfingy tu mohl stát nějaký pískem zavátý chrám, který byl součástí okolních staveb. Je zvláštní, že tak významnou stavbu učenec nezmiňuje! Navíc popisuje dosti barvitě, jak každý rok se řeka Nil rozvodnila a vytvořila z egyptské země, ostrůvky z kterých vyčnívala pouze vyvýšená města, vše ostatní, bylo pod vodou. I v okolí pyramid, byla voda a proplouvalo se tu lodičkami, to by, ale vysvětlovalo, proč je na Sfinze patrná vodní koroze! Otázek týkajících se gízské Sfingy a pyramid, je asi milion a my doposud neznáme, ani minimum odpovědí a i ty jsou cenzurované. To, co je nám předkládáno, koresponduje málo, se skutečností a pravdou. Tyto stavby, vytvořila inteligentní populace lidí, která musela z nějakého důvodu, opustit svou obydlenou lokalitu. Kmeny, které se zde po tisíci letech usadili, pouze převzali pozůstatky. A nebylo toho málo, proto Egypt velmi rychle expandoval. Faraoni se snažili vyrovnat tomu, co zdědili a vytvářeli kopie. Nepochopili, však význam a tak své stavby situovali, jako hrobky. - Pokud, to postavili oni, tak já musím také, jsem přeci faraon.- Stavbou, pyramidních hrobek se věnovali celé generace faraonů. Jsou o tom skutečné záznamy, ale tyto stavby, nemají nic společného s původními megalitickými stavbami v Egyptě. Panovníci při stavbách svých chrámů, nezřídka nechali rozebrat stojící chrámy, jiných předešlých panovníků. Následně přepsali hieroglyfy a chrám, byl považován za stavbu aktuálního vládnoucího faraona. Rozebrání chrámů, ale i přesunutí celých měst na jiná místa, není v Egyptě nic neobvyklého. Většinou se k této výjimečné události, rozhodli kvůli nějakému problému, například vysychání řeky.

Posvátný Nil, také mění historicky své koryto a tak se dozvídáme, že řeka tekla o několik kilometrů blíže k pyramidám, nebo že na různých úsecích vyschla a ramena toku se pozměnila natolik, že vytvořila nová koryta. Ani ráz celé egyptské krajiny nevypadal vždy takto, byl úrodný, zelený a plný rozmanité zvěře i v místech dnešní Sahary. V příběhu o Atlantis, Egypt jednoznačně nemůžeme posuzovat, tak jak jej známe dnes. Ale musíme posunout čas, před Velkou potopou a nebo i mnohem dále. Krajina země se mění a my nemáme žádné mapy z období, konce doby ledové. Vycházíme z velmi nepřesných záznamů map z nedávného století. Je nutné začít brát v potaz archeologické nálezy, které dokáží, vykreslit naší minulost, momentálně nejpřesněji. A pokud například, archeologové určují dataci nálezu starší 10 000 př.n.l. let a více, měli bychom začít přemýšlet, proč o těchto civilizacích, víme tak málo, nebo spíše v podstatě nic a proč vědci, dokola paradoxně vyvrací tuto skutečnost.

Bylo, by super, zdokumentovaní a zveřejnění, obsahu vatikánského archivu, abychom mohli porovnat, učit se a pochopit svou minulost. To právě pro nás, tyto záznamy, pradávní kronikáři zapisovali, nikoliv pro to, aby byly následně, násilně ukořistěny, spáleny a nebo uzamčeny do trezorů. Desítky kilometrů stojících regálů, plných knih, svitků, tabulek i artefaktů a to vše, tajné a s ostrahou. Vatikán je městským státem s neskutečným příjmem, mohl by lehce vystavět obrovské muzeum a v něm zveřejnit, obsah svého tajného archivu. Pro všechny zájemce v dnešní době, by se uplatnil i náhled v elektronické podobě. Vatikánský archiv, by se tak dal přirovnávat k Alexandrijské knihovně. Jedno místo s neskutečně rozsáhlou historickou, informační databází, která má nevyčíslitelnou hodnotu. Jen s tím rozdílem, že Alexandrijská knihovna, byla přístupna všem, protože to bylo, vzdělávací centrum. A již tenkráte chápali, že vzdělanost lidí je prioritou národa. Vatikánský archiv, spíše plní úlohu trezoru. Návštěvnost, vatikánského archivního webu, by jistě byla abnormální. Jediné pozitivum na tom celém je, že po staletí, je zde nashromážděn ohromný kus historie, která by mohla být, již zapomenuta, nebo zničena a díky archivu, tyto záznamy nebyly, vymazány. A my můžeme i věřit, že jednoho krásného dne Vatikán oznámí v tiskové zprávě, že zveřejnuje své archivní poklady všem.

Jenže informace v archivu, jsou momentálně stále tajné a tak je tento nápad pouze naší, fantazií. Otázka zní, proč nesmíme znát svou minulost? Proč Vatikán sbírá informace o historii z celého světa a následně je izoluje a nedovolí nikomu znát jejich obsah? Proč, a k čemu a hlavně pro koho tento archív, byl vytvořen, když ne pro lidi? Celá staletí se tu kupí informace, z kterých, ale čerpat nemůžeme. Jaký tedy, tato historická, informační banka, má smysl? Pro jistý okruh lidí nenahraditelný a ohromný. Disponují s informacemi, díky kterým mohou ovládat ostatní. Jiný smysl uzamčeného, tajného, archivu není. I Atlantis, měla mít svůj archiv, kde byl přesný záznam o této civilizaci, pod stavbou, nám známé Sfingy. Vzhledem k tomu, že Egypt, byl mnohokrát kolonizován, tyto záznamy, mohly být vykradeny a převezeny do zemí kolonizátorů a odtud, zřejmě do Vatikánu, protože, zde je ústředí, centrální místo záznamů, světových dějin. Nakonec, ne nadarmo se říká, že všechny cesty vedou do Říma. Současní egyptologové, vědí hodně, ale tváří se jakoby opravdu věřili tomu, co musí říkat. Přitom do kamery šibalsky zamrkají a řeknou, že lidé nechtějí znát pravdu, ale naopak, chtějí velké záhady a tajemství. Podle této teorie, Egypt i profituje, turisté chtějí - záhady, tajemno a pravdu znají pouze vyvolení egyptologové. Ti, ale nesmí mluvit o věcech, které nejsou přesně zařazeny a povoleny. Proč? No protože, to tajemno, by zmizelo, jako opar nad Nilem v nenávratnu a všechna egyptská tajemství, by se zařadila do reálné pradávné historie, která se týká nás všech a která ne vždy přímo, souvisí přímo s Egyptem. Egypt, by rázem mohl ztratit své prvenství i když, by nadále zůstával, jako nejvzácnější a nejvyhledávanější lokalita světa.