Vyspělé civilizace, ztracené v čase
KAPITOLY: NEOLITICKÁ REVOLUCE - ŽIVOT, PŘED POTOPOU SVĚTA - JE ŘECKÉ MĚSTO HÉLIKÉ SPOJENO S ATLANTIS? - GOBEKLI TEPE - VATIKÁNSKÝ ARCHÍV.
Co dopomohlo, velkým a vyspělým civilizacím, aby se staly zapomenutou minulostí? Proč a z jakých důvodů docházelo k apokalypsám, které dokázaly, tyto kultury zcela vymazat z lidských dějin? Kultura přestane existovat, pokud o ní její kronikář, z nějakého důvodu, nebude dělat další záznam. V praxi to vypadá tak, že se stala velice významná věc, ale nikdo ji nezaznamenal, jakoby se tato událost, tedy nikdy nestala. Není rozhodné, zda je to napsaná kronika a nebo, jeskyní malba. Rozhodující je, samotný záznam z kterého můžeme nejen číst, ale i určit z jaké doby, pochází.
Ztracené říše, jsou doposud zakonservovány, pod nánosy kalu a sedimentů, pod hladinou oceánů, moří, průlivů i koryt řek. Obdobný scénář je i na souši. Nánosy písečných dun, skrývají ta samá tajemství, jako moře, nebo džungle. Zde, ještě máme šanci pradávné kultury identifikovat. Téměř beznadějné, to však je u civilizací, které disponovaly takovou infrastrukturou měst a obcí, že další kultury, které se zde následně usadily, začaly pouze stavby rozšiřovat, nebo upravovat a následně si celkový vznik převzatého města, jednoduše připsaly, pod své předky a svá jména i nastupující generace. Přesně tak, jak to praktikovali národy, které kolonizovali jiné země. A tím v podstatě my se dnes, nemáme ani jak dozvědět, kdo a kdy v této lokalitě původně působil. To hodně zkresluje fakt o pradávných civilizacích. Pod jedním městem, může ležet několik vrstev nánosů, jako například u Troji, to bylo, až 9 (někde popisují i 12) na sobě, zaniklých a následně opětovně vybudovaných měst, v podstatě na stejném místě. Troja, by měla ležet právě mezi těmito vrstvami. Historici datují, první artefakty z vykopávek města, do 2 poloviny 4 tisíciletí. Homérova Trója, by měla, ležet jako sedmá v pořadí i když nález je faktem, historici považují události, které popisuje Homér o městě Tróji, jako fikci a mýtus. Díky tomuto mýtu, však město bylo potvrzeno. Pokud, by zde bylo poslední město zachováno a udrženo do dnešní doby, jen stěží, by mohla být, pod historickým městem, Trója identifikována. A tak, nacházíme kousíčky záznamů, jen když se nějaká část města bourá a inovuje.
Pro každého podnikatele, který stavbu financuje, je to noční můra. Pokud se u výkopu najdou pozůstatky z jiných dob, archeologové lokalitu uzavřou a zahájí zde výzkum. Stavba, se tak může protáhnout i na několik let v té lepší variantě. Ta druhá možnost je, že se celé území vyhlásí za archeologické naleziště a tím se zamezí další výstavbě. Města, jsou však přelidněná a tak je výstavba nutná a mnohdy úřady, hodně přivírají oči. Nalézt a potvrdit opravdu minulost, po které se procházíme je složité. Navíc, ne každý stát je ochoten vydat povolení k vykopávkám a často je to i velice riskantní, protože přesně tam, kde by měl být, prováděn intenzivní průzkum, je velmi nestabilní politická situace.
Práce archeologů je velice zdlouhavá a náročná, potřebují se maximálně soustředit, jejich čas k vykopávkám, je byrokraticky omezen. Celá řada průzkumů se již dá řídit na dálku, ale prvopočátek k zadání dat a lokality musí, být fyzický. Místa pozůstatků staveb, již dobře dokážeme zmapovat, ale artefakty počítačem ze země nevykopáme. Metody, jako jsou průzkum lidarem, nebo fotogrammetrií posouvají archeologické práce o stovky let. Snad se dočkáme, že tato místa, budou vědci moci prozkoumat a zdokumentovat, dříve nežli zmizí definitivně. Hory, nekončícího písku se rozlévají po pouštích a je pod nimi, téměř nevyčerpatelná archeologická lokalita, mapující pradávný život, zaniklých civilizací, které se zde usadily mnohem dříve, nežli před 3 000 lety př.n.l. a mnohem dříve, nežli se úrodná krajina proměnila v poušt. Mnoho, nám napovídají o těchto kulturách mýty, jiné informace v podstatě, ani nemáme. To je, ale velmi diskutabilní téma. Identifikovat zaniklá města z vyprávění, když se lokality a interpretace, xkrát za tisíciletí změnily, je složité, až nereálné. Jako například příběh o bájné a překrásné Atlantis. Tato báje, má mnoho svých fanoušků a bylo o ní sepsáno, snad tisíce knih. Může však, být tento mýtus pravdivý? Pokusme se tuto záhadu rozluštit společně a začněme od úplného začátku.
Neolitická revoluce
Neolitická revoluce. Historický zlom, který nastává po poslední době ledové. ( 10 000 let př.n.l.) Lidé, kteří doposud žili, jako sběrači a lovci v tlupách, mění od základu své zvyky. Kočovníci, putující krajinou za potravou, se usazují na úrodných místech v blízkosti řek, trvale. Vznikají první osady a lidé si své domovy a území začínají bránit. Okolo jednoduchých příbytků, vytváří první zábrany, proti zvěři a nežádoucím návštěvníkům. Po té, co se tyto kočovníci usadili, nemuseli všechnu svou energii vkládat na nekonečné přesuny za potravou a neustálé budování a rozebírání, svých primitivních táborů. Zjistili, že potravu si mohou chovat nebo, pěstovat a tím jim, zbyla spousta času na zdokonalování svého života a vývoje. Podle vědců se tato neolitická revoluce rozšiřuje, od Úrodného půlměsíce, postupně do Evropy. Úrodný půlměsíc je název, pro území budoucí Mezopotámie. Osídlená půda na mapě vypadá, jako půlměsíc a spadají do ní dnešní státy Irák, Sýrie, Libanon, Jordánsko, Palestina, Izrael, Turecko, ale i Egypt. Zde, tedy podle vědeckých studií začal člověk vytvářet první civilizace.
Teorie o nadprůměrně vyspělých kulturách před 10 000 lety př.n.l. do vědeckých prací nezapadá a proto se ve školách učíme, že vznik prvních vyspělejších národů začal, až kolem roku 3 000 př.n.l. právě v této lokalitě. Zápisky kněží z Egypta o bájné Atlantis, která měla zmizet pod hladinou moří, za pouhý jeden den, před více než 10 000 lety př.n.l. tedy vědci logicky považují za sice krásnou, ale pouze antickou báji, která se nezakládá na pravdivé skutečnosti. Na druhou stranu, vědci přiznávají, že z tohoto období víme velice málo, přesněji řečeno nic. Nemůžeme existenci Atlantis potvrdit, ale ani vyvrátit. To, že o té dávné době máme, tak málo informací, neznamená, že zde nemohl, být a fungovat inteligentní život. Atlantis, nebyla jedinou civilizací své doby. Musela s někým obchodovat a komunikovat. S dalšími zeměmi, na obdobné úrovni, jako byla sama? Je to pravděpodobné. Řecký filosof Platón, popisuje expanzi Atlantis, ke konci doby ledové a velice zastřeně, potvrzuje její lokalitu, kdesi v okolí Středozemního moře. Úrodný půlměsíc, také přímo souvisí se Středozemním mořem, to je již, ale vědecká novodobá a potvrzená studie. Tak, jako další studie, která potvrzuje Doggerlend. Mezolitický ráj, neboli Atlantis severu.
Při konci doby ledové se tvořilo i Severní moře, které rozdělilo Británii od Severní Evropy. Doposud totiž Británie, byla součástí kontinentu Evropy. Dno, Severního moře, bylo součástí krajiny Doggerlednu. Měla zde, být delší léta a kratší zimy, kde žili lidé, tisíce let. Příjemné úrodné klima, kde však hladina moře, začala urychleně stoupat, díky tání ledovců. Ledový příkrov Laurentide se zbortil do severního Atlantiku a moře se zvedlo natolik, že celou tuto krajinu zalilo. Británie, však, byla definitivně odříznuta od Evropy, až ohromnou vlnou tsunami, která vznikla po zřícení grónského ledového příkrovu. Konec doby ledové, byl velice dramatický a postupně měnil ráz, celé stávající krajiny. Bortící se ledové příkrovy následkem oteplování, které byly příčinou nejen, ohromných tsunami, ale i masivního rozlévání moře do všech nížin a proláklin, zapříčinily i zánik, mnoha doposud fungujících a prosperujících kultur. Ne všichni se stačili přesunout, na jiná bezpečnější stanoviště. V každém případě jejich civilizace, byla zničena živelnou pohromou.
Kde skončili lidé z Doggerlendu, zůstali odříznuty na vznikajících Britských ostrovech, nebo se stačili přesunout dál do Evropy? Na tyto otázky se odpovědi, asi nedozvíme. Ale fakt, že krajina Doggerlendu, vůbec existovala je velký vědecký posun, protože, již byly, nalezeny artefakty, které tuto teorii potvrzují. Tyto, artefakty se po tisíciletí nacházely na dně Severního moře, po lidech z období mezolitu a jednoznačně potvrzují existenci různých kultur, které buďto zanikly zcela a nebo, byly roztříštěny mezi stávající kmeny, z pevniny, kde se následně sžili s místními lidmi a jejich zvyky. Civilizace mizí a znova a znova se zpět tvoří. Opravdu, svět před koncem doby ledové, byl tak primitivní a nebo, mohl vypadat naprosto opačně? Dnes, vědci potvrzují zničenou část země, která leží na dně Severního moře, zítra mohou nalézt důkazy o existenci Atlantis. Není to vůbec nereálné, naopak hovoříme totiž o přibližně stejném období. A také se dozvídáme, že v této době lidstvo procházelo neolitickou revolucí u Středomoří. A právě u Středozemního moře, vznikaly nejvyspělejší civilizace všech dob. Vypadá to, že Platón mohl mluvit pravdu? V každém případě, lepší lokalitu a místo, pro svou krásnou Atlantis, by vymyslet nemohl.
Život, před potopou světa.
O možném vyspělém životě, starším 10 000 let př.n.l bohužel téměř, nic nevíme. A tak, se pouze domníváme, jak svět mohl vypadat. Mnoho nálezů, však neodpovídá datování mladšímu 3 000 let př.n.l. Ani u pyramid v Gíze (vznik 2 500 př.n.l.) nevíme přesný letopočet vzniku, jen se domníváme, že by to mělo odpovídat datu, které historici, jen neradi překračují. Jisté, to však není a ohromující dokonalost staveb pyramid, nás navádí k myšlence, že architektem s přesnou znalostí astronomie, matematiky a fyziky, nebyl asi jedinec z rodiny sběračů a lovců, primitivních kmenů. Pyramidy, potvrzují velmi vyspělou civilizaci, která jakoby, přes své dokonalé stavby, byla schopná komunikovat s celým světem. Pyramidy a nevysvětlitelné stavby, neznámých technologii se nachází po celé planetě nespočet. Kdo a k jakému účelu je vytvořil, je stále nezodpovězenou otázkou i v 21. století.
Jak můžeme tedy tvrdit, že v popisované době, například atlantská civilizace, existovat prostě nemohla. Variant, pro vysvětlení zániku, dávných civilizací je několik. V první řadě, to jsou živelní pohromy. Další jsou války a drancování, jistě i pozdější vliv inkvizice a nemocí. Platón popisuje zánik, jedné celé ohromné a vzkvétající země s ostrovním zlatým městem králů, za pouhých 24 hodin. To je, velmi nepravděpodobné. Žádná civilizace nezanikne, takto naráz. Vždy, je to postupné a i když lidé zahynou, další z nich se zachrání, odvíjí se to od toho, jaká pohroma je postihla. Pokud je město přepadeno a vypleněno je to zlé, ale šance na únik tu jistě je. Potom opravdu lidé mohli přejít k dobyvatelům a nebo, byli povražděni, také mohli uprchnout a sžít se s jinými kmeny, kam, ale přenesli své zkušenosti a historii, která se přetvořila na pozdější mýty. Tímto způsobem, asi zaniklo mnoho kultur. Ohromná Atlantis, ale takto nezmizela z povrchu zemského. Není, reálné, aby celá civilizace, navíc ještě velice kulturní a vyspělá se všemi možnými technologiemi, vojenskou nadřazeností, několika tisícovou flotilou a pevninským územím, zanikla tak, jak filosof popisuje.
Pro příklad, připomene příběh dávného, krásného města, Pompejí. Pompeje, bylo velmi kulturní římské město, plné vymožeností. Nebylo, tak veliké počet obyvatel měl, být kolem 15 000, ale disponovalo celou řadou lázní, obchodů, nevěstinců i krásných vil bohatých Římanů. Spadalo do velmi oblíbené lokality, nedaleko Neapole. Zkáza města nepřišla z hodiny na hodinu, předcházelo ji několik menších, ale výrazných zemětřesení a otřesů, několik dnů předem. Lidé, však neznali sílu, krajině dominujícího Vesuvu. Poslední erupce, byla zaznamenána před 700 lety a tak nepovažovali zemětřesení, za tak závažnou předehru, následné zkázy. Hovoříme, zde o sopečné aktivitě a o výbuchu sopky Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Tento výbuch, tedy předcházelo, několik zemětřesení. Voda v lázních přestala téci. Země se chvěla. Lidé měli dostatek času na evakuaci a i když podobnou situaci nezažili a neměli o tom moc informací, město opustili. Mělo zde zůstat pouze 2 000 lidí. Kdo, tito lidé byli a proč neodešli s ostatními? Generace starších občanů, nemocní a postižení a zřejmě otroci, kteří zde museli pracovat na své pány, hlídat jejich majetek a žít v nelidských podmínkách. Pro ně, tato zkáza, byla v podstatě vysvobozením a ještě se stali nesmrtelní. Možná, tu ještě zůstalo pár bohatých, kteří se obávali o svůj majetek a nevěřili, co může přijít.
Bohužel katastrofa, byla fatální a zničující. Celé město, zmizelo pod vesuvskou pemzou a popelem. Příběh o zániku Pompejí, asi známe všichni, díky archeologickému odkrytí, tohoto místa. My zde, ale zkázu města připomínáme, protože vědci vědí, přesný průběh erupce sopky, co jí předcházelo a jak dlouho to trvalo. Vzhledem k tomu, že se převážná část obyvatel stačila přesunout a zachránit je zřejmé, že lidé při živelní pohromě, jakou jistě výbuch sopky je, se stačí alespoň částečně evakuovat. Pokud, bychom patnáctitisícové město přirovnali k celé civilizaci 98% obyvatel, bylo schopno se zachránit. Kultury žijící v aktivní tektonické zóně museli vědět, jak přežít a kdy se musí evakuovat. Jistě, že se to, asi vždy nepovedlo, bez následků a ztrát, ale lokalita Středozemního moře, je velice tektonicky aktivní a národy, zde žijící, to dobře vědí. I část Atlantis, mohla zničit, takováto pohroma, protože Platón popisuje zemětřesení a propad, ostrova na mořské dno i následný výbuch sopky je reálný, podobně jako v Pompejích. Opakující se vlna tsunami je součástí, těchto zkáz a její ničící a devastující síla je pravděpodobná a závěrečná část pohromy.
Nereálná je však myšlenka, že tato civilizace zanikla celá a v tak krátkém časovém úseku. Pokud, byla natolik vyspělá, většina obyvatele včetně královské rodiny se stačila přesunout na bezpečná místa. Tak, jako všechny ostatní civilizace, postižené podobnou zkázou. Navíc k Atlantis, podle popisu, patřilo ohromné území na souši, kolem celého Středomoří. Kam se obyvatelé Atlantis následně přesunuli? A mohli založit později, nové národy? Nebo se rozptýlili do všech světových stran a tam se usadili a sžili s ostatními? Proč o ztracené Atlantis, vypráví právě kněží z Egypta? Je Egypt, nějak propojen s touto civilizací? Je vyspělost národů v oblasti Středozemního moře náhodou, nebo genetickým pozůstatkem předků? Inteligenční nadprůměrnost, antického Řecka, kde se vlastně vzala? Kdo jsou Řekové, když Platón popisuje, že znali samotnou Atlantis? Mnoho kultur z oblasti Středomoří zaniklo, Řecko však, mezi ně nepatří. Pokud, bychom filosofa brali do slova, potom tedy Řecko je nejstarším národem ve Středomoří a mohlo, by být hlavním adeptem, na předky z Atlantis. I kněží, kteří zaznamenali popis a zánik tohoto impéria si po devíti tisíci letech, vybrali opět Řeka Solóna, přes kterého se zpráva dostala, až po dalších staletích k Platónovi.
Samotný Egypt si kněží velmi vážil, pokud tedy ukrývali nějaké tajemství, dobře věděli proč a všichni to respektovali. Mohou, být tedy starověcí Řekové, potomky bájné Atlantis a proto právě je kněží oslovili? Řekové, tuto možnost nevylučují. Nakonec, vyprávění Platóna a popis bájného, zapomenutého ostrova se velmi podobá popisu Řecka z té dávné doby, kdy ještě země, nebyla rozdrobena na mnoho ostrůvků, ale tvořila jeden velmi prosperující a úrodný celek. Ta samá zkáza, která v jedné době postihla Atlantis, zničila i Řecko, což mnohému napovídá. V této lokalitě, však otřesy země, ani katastrofální tsunami, nejsou žádnou výjimkou, spíše realitou s kterou, zde žijící obyvatelé musí, čas od času počítat. I řecký ostrov Théra, který je dalším, adeptem na atlantský ostrov, postihl obdobný osud. Výbuch sopky, potopil nádherný ostrov s potvrzenou kulturou na vysoké úrovni. Živelní pohroma, měla katastrofický dopad i na celé okolí. Popel vylétl, až do výšky desítek kilometrů, a snášel se zpět na rozlehlé území, kde následně vytvořil, jakousi krustu, kterou nyní vědci mohou, spatřit ve vzorcích zeminy i na velmi vzdálených místech, od samotného epicentra výbuchu.
Ostrov svou dřívější slávu, již nebyl schopen obnovit, zůstala z něj pouhá část, skalnatý okraj a obyvatelé z ostrova asi neměli, moc variant na záchranu. Následující několika patrová tsunami, se měla opakovat, několikrát po sobě a vědci se domnívají, že právě tato pohroma, mohla zničit i část dalšího pobřeží a to, Kréty, která dominovala této době. Kréta, by měla být přímou součástí atlantské obdélníkové země, kterou popisuje Platón (podle teorie K.Donn). O tomto národu Mínojců, mnoho nevíme, jejich zánik, měla mít na svědomí právě sopka, ze sousedícího ostrova. Ale pozůstatky z této kultury a její země, kterou následně kolonizovali Řekové, jsou doposud, archeologickou perlou Středomoří. Historicky a geologicky, doložitelná fakta, nám vytváří představu o životě národů, kteří zde budovaly, své zázemí a domovy. Za život, v této luxusní lokalitě, si příroda však, vybírala svou krutou dań, bez společenského rozdílu. Scénář se opakuje, stále dokola a my si uvědomujeme, že přesně, takto měl být zničen a potopen i bájný ostrov o kterém je záznam i ve starém Egyptě. Pokud, tedy Platón skutečně, hovoří o lokalitě Středozemního moře, (uvádí zánik části Řecka společně s Atlantis) pravdivost 12 000 let starého příběhu, dostává šanci a reálnou podobu. Nakonec i národy, zde žijící stále přirovnávají své nálezy, ke ztracené Atlantis a tím v podstatě potvrzují, že mýtu od řeckého filosofa, do jisté míry věří. Možná vědí o trošku více, nežli my, všichni ostatní.
Je, řecké město Héliké, bájnou Atlantis, nebo, tento tajemný název mohl, patřit římskému městu Baiae?
Starověké Řecko, je kolébkou demokracie a filosofie. Vzájemně konkurující si městské státy, které mezi sebou mnohdy i válčily a torza těchto překrásných měst, obdivujeme doposud. Archeologické vykopávky a pozůstatky z dávnověku, jsou v Řecku velmi rozsáhlé. V poslední době se tato skupina ještě více rozšiřuje o potopené lokality, kde se nachází, nám neprozkoumaný staronový, řecký svět. Středozemní moře, doposud ukrývá, podle odhadu, až na 200 ztracených měst a vědci předpokládají, že mnoho z nich bude vykazovat, právě nejstarší řeckou kulturu. Řekové, si jsou vědomi své dávné výjimečnosti a nadřazenosti, nad ostatními národy a doufají, že konečné potvrzení, bájné Atlantis, bude na jejich území. Nejen badatelé, ale i vědci pracují s touto myšlenkou a po celém Řecku, již vzniklo několik lokalit, které údajně připomínají, tuto zaniklou civilizaci.
Jedním z těchto míst, je na století ztracené město Héliké, které zmizelo pod vodou a ani poloha města se nedochovala. Osud Héliké je prý totožný s Atlantis a dokonce vznikl názor, že by se mohlo jednat o samotnou Atlantis, protože starověké Řecko se řadí mezi velice vyspělou civilizaci. Platón, sepsal své dílo krátce po zániku Héliké a tak se mnozí domnívají, že čerpal právě z této katastrofy. Že zánik města vyobrazil, jako zánik civilizace Atlantis. Poutní místo s chrámem boha Poseidona, mělo ležet v Korintském průplavu, což je historicky i doloženo. Z mnoha vnitřních bojů a válek, začalo Řecko upadat, samozřejmě, že zásadní úder, přišel od Říma, již v roce 146 př.n.l., kdy kolonizátor, jakým jistě Řecko po staletí, bylo, se stal sám, pouhou římskou kolonii. Pro, tak svobodomyslný národ to musel, být katastrofální zvrat, nejen v myšlení. Nejvíce, upadala morálka lidí. A k tomu všemu, ještě na Řecko padal hněv bohů.
Poseidon, měl Héliké zničit v roce 373 n.l., pomocí trojzubce, vyvolal zemětřesení a následnou tsunami, která město smetla. Bůh, byl natolik rozezlen na obyvatele, že zkáza byla fatální! Podobnost příběhu se zaniklou Atlantis, je vskutku velká v mnoha bodech se však rozchází s popisem filosofa! I tak je Héliké, nadále přirovnávána k Atlantis. Archeologické práce, které pod vedením Dory Katsonopuové, zde probíhali, mají své výsledky. Město Héliké, bylo potvrzeno i artefakty, v podobě mincí. Mince na jedné straně zobrazují, boha Poseidona a na druhé straně, jsou znázorněny dva delfíni, nápis EVIK je zkratkou pro Héliké, čímž se legenda mění na historii. Z římských záznamů se dočteme, že pět dní před zkázou města, prý moře vydávalo plné sítě ryb a mořských živočichů z hlubin. Také pozemští živočichové, hlavně krysy hromadně utíkaly do vnitrozemí. Město se chvělo, pod náporem zemětřesení, až nakonec zmizelo zcela, pod hladinou. Héliké mělo, být vidět pod vodou stovky let a vytvářelo, tak tajemnou, překrásnou lagunu.
Časem však, lagunu zanesl kal a sedimenty a město zmizelo na celé věky. Až, v nedávné době se vrátilo zpět na výsluní. Po celá staletí, to byl mýtus a legenda, dnes vědci musí uznat všechna fakta a připustit existenci, tohoto města a dokonce zvažovat, že by tento nález mohl mít spojitost i s mýtem o Atlantis. Nedaleko, nálezu města Héliké, má ležet i Héraklova jeskyně. Báje popisují, že polobůh Hérakles se v Korintském průplavu, vyskytoval dosti často. Hérakles je řeckým hrdinou a právě Héraklovy sloupy, mají určovat směr Atlantis. Má se za to, že tyto sloupy, jsou na hranici Gibraltaru a samotná ztracená země je potopena, kdesi v Atlantickém oceánu.
Podobně, jako bylo objeveno město Héliké se nedaleko Neapole, odkrývá celá, překrásná, podvodní archeologická lokalita a muzeum. Město, zde ukryté pod vodní hladinou, nese název Baiae. Dalo, by se říci, že toto místo, bylo čistě královské a jen pro vyvolené, nejbohatší občany. Archeologové, zde nachází luxusní sídla, která disponují termálními, lázněmi a bazény, které lemují, dokonalé mozaiky, složitých, nadčasových vzorů. Cesty, přístavní mola a zahrady, zdobí nádherné sochy, které se po staletích dočkaly a pyšně předvádí svou krásu, všem přihlížejícím a začínají vypovídat, příběh své doby. Díky úžasné a precizní práci, italských archeologů, se potopené město vyhlásilo za chráněnou lokalitu a probíhají, zde záchranné práce, které mají zajistit tento poklad, pro další generace. Nemohou vyzdvihnout město na povrch a tak rekonstrukce pobíhá pod vodou. Je to velice náročná práce, specialistů, vědců a archeologů. Nalezené město je za staletí pokryto mořskou florou a ta v podstatě ničí, tuto památku. Očista a péče o podmořské město je prioritou, pro tyto lidi. Takže dvě dobré zprávy, nalézáme a evidujeme další podmořskou lokalitu, která ve své době, byla velice významná a mohla, být vystavěna na pozůstatcích dalších předešlých měst, jako na mnoha jiných místech. A druhá dobrá zpráva je o tom, že toto místo zanášíme do map a vytváříme z něj podmořské muzeum. Jedním slovem evidujeme historii.
Řecko i Řím si je jisto, jedinečností legendy o Atlantis, podvědomě, ji tyto národy vnímají, jako skutečnost a usilují o dokonalost, inteligenci, krásu, stabilitu, přepych a nadřazenost, svých národů, tak jako to slýchali z bájí o Atlantis. Jakoby, tu dávnou historii měli zakódovanou v genech. V Řecku připouští, teorii o městě Héliké a spojitosti s Atlantis a to samé se děje i v Itálii i tam nevyvrací myšlenku, že by město Baiae, mohlo mít jistou spojitost s Atlantis, naopak. Padají dokonce názory, že jedno, nebo druhé město je samotnou Atlantis. Potom tedy, ale je zřejmé, že tyto dvě země, mýtu o Atlantis věří a přikládají mu i jakýsi důležitý význam. Řecký filosof Platón, popisuje lokalitu bájného ostrova, kdesi ve Středozemním moři. A dva národy, které ve své době, kolonizovali téměř celé Středomoří a v dějinách historie hrají významnou roli, klidně připouští teorii, že jejich podmořská nalezená města, mohou, mít jistou návaznost na Atlantis. Asi, zapomínají na teorii, která tento ostrov přesunula do Atlantického oceánu. Zdá se tedy, že národy vzdálenější Středozemnímu moři, mají více konzervativní názor na možnou historickou skutečnost mýtu. Čím dále od moře žiješ, tím se mění i tvá mýtická mentalita.
Člověk, zde žijící si neumí představit zemětřesení a tsunami, ale také nezná krásu a rozlehlost moře, jeho živočichy a stále kroužící a křičící desítky druhů ptáků. To vše, dokáže neskutečně dobíjet energii a unavenou mysl. Slunce a bílé, písečné pláže a vlny valící se z tyrkysově modrého průzračného moře, jsou opakem, studených deštivých dnů v temných uličkách, přelidněných západoseverních měst. Podmínky v jakých žijeme, napomáhají k ucelení názoru. Člověk, který nikdy moře neviděl, může těžko pochopit řecké mýty, přes to ale, může mít velký vliv a jeho názor může, být prezentován, jako fakt z kterého nejen laici vychází. Docházíme do bodu, kdy významné středomořské národy, v 21. století, nevylučují možnou existenci Atlantis a dokonce se ji snaží i potvrdit, ale vzápětí na to, historici tuto domněnku vyvrací, protože jim nesedí datace. A obratem se dozvídáme, že například v Turecku, byla nalezena lokalita megalitického města, z neznámého důvodu, obyvateli zasypána a tím v podstatě zakonzervována. Datace se hodně vzdaluje od 3 000 let př.n.l. tedy od vzniku prvních civilizací a přibližuje se k době působení, vymyšlené Atlantis. Kdo se v tomhle má vyznat a čemu vlastně můžeme věřit? Doporučíme, spoléhat se, na svůj vlastní úsudek a rozum.